Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Za minutu zvoní. Stejně jako několik dalších studentů spěchám do přírodovědného pavilonu na hodinu fyziky. Scházím po schodech, když vtom mě předbíhá pohledná černovlasá dívka. Kolena nadzvedávají krátkou sukni a vlasy jí padají do tváře. Čas jako by se zastavil. Zapomínám na elektromagnetické vlnění a usilovně přemýšlím, zdali jsem ji už někdy viděl. Odhaduji věk, výšku, váhu, míry. Napadají mě miliony možností jak dívku oslovit, ale všechny jsou neuvěřitelně trapné. Připadám si jako úplný břídil.

Tok myšlenek se však najednou zastaví. Reakční doba je neuvěřitelně dlouhá. Její nohy se odlepují od schodů a na chvíli jako by se vznášela. A už padá! Neopatrný běh ze schodů se jí stal osudný. Leží teď pod schody jak zfaulovaný fotbalista. Okamžitě se však zvedá, urychleně posbírá sešity a krátce se ohlédne. Rychle svůj pohled odvrátí, nejspíše se cítí hodně trapně. Na nic nečeká a rychlým krokem odchází pryč. Já však stále zkoprněle stojím na schodech a naprosto nechápu.

Trvá dlouho, než se vzpamatuji a dokáži o celé situaci racionálně přemýšlet. Asi jsem se zachoval nevhodně, jenom jsem stál s otevřenou pusou a na nic se nezmohl. Dívka a její pád mě dokonale vyvedly z míry. Na tento zážitek dlouho nezapomenu.