Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Když jsem byla v deváté třídě, jeli jsme se školou do Osvětimi. Nejprve nás na to učitelé připravovali a měla jsem z toho veliký strach, ale přesto jsem se velice těšila.

Osvětim, která byla největším nacistickým koncentračním a vyhlazovacím táborem, byla založena na Himmlerův rozkaz ze dne 27. dubna 1940 za druhé světové války v blízkosti polského městečka Oświęcim. V tomto koncentračním táboru se děly příšerné věci. Především tam Němci zavírali Poláky a Židy, které potom masově zabíjeli v plynových komorách.
Byla jsem nadšená, když jsem zjistila, že tam pojedeme, protože jsem chtěla zažít ten pocit strachu a vidět, jaké surovosti je člověk schopen.

Ovšem jak jsme tam přijeli, můj úsměv z tváře zmizel. Přeběhl mi obrovský "mráz po zádech", když jsem uviděla tu hygienu a vše, co se tam odehrálo. Musíte mít obrovskou odvahu vkročit tam, ale stojí vám to za to. Všude byly samé trnité ploty, aby vězni neměli jak utéct. Místo naší měkké postele spali Židé v policích. Záchody měli všichni pohromadě vedle sebe. Nenašli jsme ani jediné místo, kde bychom byli v soukromí. Prošli jsme i kolem zdi smrti. V tu chvíli jsem to měla před očima, tu hrůzu a křik. Když byla po Křišťálové noci, zabíjelo se tam i po tisících lidech. Všude stály samé pomníky na památku těch, kteří bojovali a přežili co nejdéle.

Po návštěvě koncentračního tábora nám zbyla ještě hodina času, a tak jsme se jeli podívat na nejbližší řeku. Pan ředitel nám dovolil, abychom si zaplavali, takže aspoň zde jsme si užili trošku legrace. Dokonce jsme viděli mořského slimáka.

Myslím si, že každý člověk by měl alespoň jednou zajet do Osvětimi či jiného koncentračního tábora, aby se už nic takového neopakovalo. I když to byl příšerný výlet, jsem ráda, že jsem to všechno viděla.
Pokud tam někdy pojedete, nezapomeňte si s sebou vzít obrovskou dávku kuráže!

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/rozpravania/vylet-do-osviencimu.html