Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

O jedněch letních prázdninách jsme celá rodina vyrazili na dovolenou. Tentokrát padla volby na Egypt, zemi faraonů. V plánu jsme měli trochu cestovat a zbytek dovolené strávit u moře.

Po příletu, když jsme si vyzvedli kufry, pro nás a několik dalších turistů přijel autobus, který nás odvezl k hotelu. Už nastal večer, když jsme se ubytovali a šli spát, celí nedočkaví zítřka, kdy jsme měli navštívit nejlepší bod našeho programu: pyramidy v Gíze.

Následující den jsme i bez budíku vstali brzy ráno, ale jak se ukázalo, nebyli jsme jediní. V příjemně klimatizované jídelně s typickou egyptskou výzdobou už bylo plno lidí.

Po snídani jsme vyrazili pěšky. Moje představy o vyprahlé poušti vzaly velmi rychle za své, když jsem uviděla upravené cesty, stánky a zdi vystavěné kolem všech pyramid. Panoval zde všeobecný ruch. Prodejci turistům nabízeli suvenýry za řádně přemrštěné ceny a ti s nimi - více, či méně ochotně - smlouvali.

Nejdříve jsme se vydali hned k té největší pyramidě, Cheopsově. Tyčila se vzhůru k nebi, tak netečná ke všemu tomu ruchu kolem ní. Působila přesně tím dojmem, jak si to její stavitelé před tisíci lety přáli - majestátně. Vedle ní oddaně stály tři malé pyramidy, které prý patřily faraonovým manželkám.

Kromě stovek lidí zde na nás dýchala i historie. Slunce jako by se chtělo připomenout, jak významné pro faraony a Egypt je, a proto ani na chvíli neslevilo ze své síly. Bylo vedro a vzduch těžkl, mísilo se v něm plno vůní a pachů.

Jak jsme tak prošli celým pyramidovým polem, už jsem chápala, jak vznikají všechny ty teorie o mimozemšťanech a návštěvnících z budoucnosti, protože pyramidy a sfinga - sice bez nosu - jsou opravdovým divem světa.