Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• aliterace

Novinář Natan Nezmar neví, nač nadává národ.
"Nejspíš nemají nic na nohy," nadhodí nezaujatě nový nadřízený.
"Nemyslím, nejsem neobut, nenaříkám, nepiji. Netrpím nedostatkem. Nu, nač nadává?" neotálí naříkáním Natan.
Než načne nugátový nanuk, nakrmí Norberta. Norbert není nějaký nýmand. Norbert, neboli nandinie, náleží Natanovému nadřízenému. Nejí nic než nudle.
"No?" notně načne novinář.
"Nic neříkám!"
"No, Němci nadávali na naše návaly. Nákupové. Nadává národ na Němce, neboť nadávají Němci národu? No, nacisti nejsou. Nikdo není. Nezbývá než nic nedělat."
"No, no, no. Neplatím novinářovo nicnedělání. Neštvi nadřízeného, nebo nedostaneš nic, nuzná nicko!" nadává nadřízený Natanovi. Následně neotálí, namaže nožem nutelu, nasnídá, našmátrá něco, nespokojeně nic nevytáhne.
"Nezaplatíš? Nemám nic, nechci nebýt nepříjemný."
"Nuže, něco nalézám," nahlásí.
"Neodejdu, než nezaplatíš," notně nakáže.
"No, nic nenamítám. Nemám nějak náladu něco namítat. Nemůžu napsat nic," nastíní.
"Nashle, Natane. Neděle, novinka, není nic na neporozumění."
"Nashle, Normane, no naděje nikdy neumírá."
"Na-na-ná-na, na-na-ná - na, na-ná-na, na-na-na," notuje nájemník, nesoucí nádobí, napsaný náhled notesu.
"Nákyp, nudle, nugátový nanuk, nutela, nějaké nedoplatky. No nahlédněte," nabídne Natanovi nový nájemník "Nádherné návsi".
"Nate."
"Nashle. Navštivte nás na neděli. Noky Neapolitána, neodolatelné."
"Nemohu," namítne Natan.
"Najednou nemám na nájem. Neštěstí. Nadřízený najednou nikde, nemám na naftu. Nepříjemné. No najednou není nic na neporozumění nenávisti národa."