Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Letošní prázdniny jsme chtěli trávit v Peruánských Andách. Celý rok jsem se těšila a představovala si, jak se procházím po bájném Macchu Picchu. Velké zklamání ale přišlo, když mi maminka řekla, že do Peru nepojedeme, protože kvůli malému zájmu byl zájezd zrušen. Byla jsem z toho velmi smutná. Mé velké sny o tom, že poznám Andy byly najednou smyty. Zpočátku mi to bylo hrozně líto, ale nakonec jsem svůj smutek překonala a začala žít dál.
Školní rok se blížil ke konci a já věděla, že mě čeká krásné vysvědčení.
Maminka ze mě měla obrovskou radost, a tak mi jednoho dne zdělila úžasnou zprávu:
Peru nám sice nevyšlo, ale můžeme jet někam jinam. Co takhle Ztracený svět?
V ten moment sem vůbec nevěděla, co tím maminka myslí. Jen sem na ni vytřeštila oči a čekala, co se bude dít.
Maminka se usmála a silným hlasem zakřičela:
Letíme do Venezuely Janičko!
Byla jsem z toho nadšená, nevěděla jsem, jestli se mám radovat anebo štěstím brečet.
Za dva týdny už jsme seděli v letadle a mířili do "Ztraceného světa".
Po 11 hodinách jsme konečně dorazili a vstoupili na půdu Latinské Ameriky a kochali se její nádherou.
Ubytovali jsme se v blízkém hotelu, a těšili se, až se zítra vidáme prozkoumávat ten záhadný a stále ještě neprozkoumaný "Ztracený svět".
Ráno nás vzbudil zpěv pestrobarevných papoušků, kteří poletovali kolem našeho okna.
Do syta jsme se nasnídali, nastříkali se sprejem proti hmyzu a vydali se na cestu.
Bylo to opravdu nádherné. Viděli jsme nejvyšší vodopád na světě, který měřil téměř kilometr, pluli po bájné řece Orinoco, viděli mnoho tropických zvířat, a kochali se zdejší džunglí. Byla to největší událost mého života. Za jeden den jsem viděla tolik věcí...
Také jsme se seznámili s domorodými kmeny, kteří nám předvedli zdejší způsob života.
Například jak se vaří Anakonda. Ukázali nám jednu Stolovou horu, na které prý žijí zlý tvorové(pravděpodoně dinosauři). Podle této pověsti vznikl seriál Ztracený svět.
Zkrátka za těch pár dni jsme zhlédli tolik věcí, které někteři nevidí za celý život.
A já doufám, že se sem zase někdy vrátím.