Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zamýšlím se nad tématem "čekání". Přemýšlím a napadá mě, že čekat se dá snad na všechno. Čekat můžeme na autobus či jiný dopravní prostředek, na práci nebo dokonce na příchod nového člena do rodiny.

Myslím, že snad každá žena, když se dozví tu radostnou novinku, že očekává malého človíčka, o něhož se bude starat a pečovat, je štěstím bez sebe. Po potvrzení této skutečnosti jistě každá nastávající maminka hned s úsměvem na tváři oznámí tuto radostnou zprávu svému partnerovi nebo manželovi.

Nastává devět nebo také někdy označovaných deset lunárních měsíců, kdy žena bude očekávat přírůstek do rodiny. Je do doba dlouhá i krátká - dlouhá v tom smyslu, že se oba rodiče již zpravidla nemohou dočkat narození svého potomka, ale i krátká, neboť těhotenství ve výsledku uteče jako voda a rodiče zjišťují, že musí ještě spoustu věcí narychlo dokoupit. Maminky i tatínkové jistě již od prvopočátku přemýšlejí a pokukují v obchodech, co by mohli své ratolesti zakoupit. Je toho spousta potřebného: kočárek, postýlka, oblečení, hračky...

Těhotenství maminky se pomalu přechyluje do své druhé poloviny a maminka většinou už jenom nepřemýšlí co koupit, ale rovnou už jde a věci, které se jí líbí, dává do košíku a pilně se připravuje na svoji novou roli. Po polovině těhotenství přichází období, kdy maminka začíná již cítit, jak ji ten její "uličník" kope a pohybuje se v bříšku.

Tato doba je dobou očekávání, bohužel někdy také dobou komplikací. Občas se vyskytnou nepříjemné komplikace, někdy se stane i to, co si snad žádný člověk se srdcem na pravém místě nemůže přát - že miminko není zcela v pořádku anebo dokonce že se předčasně narodí.

Těhotenství je krásné období. Domnívám se, že každá maminka by se měla radovat, neboť mít děti už dnes není samozřejmostí. Najde se čím dál více párů, které by daly cokoliv za to, aby mohly mít své vlastní miminko...