Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Dlouho jsem nevěděl, na jaké téma bych měl psát tuto úvahu. Pomohl mi až film Zakletý v čase. Snímek, ve kterém se hlavní hrdina vlivem genetické anomálie nekontrolovatelně přesunuje ze své doby do budoucnosti či minulosti, mne donutil k zamyšlení.
Nebylo by skvělé se pohybovat v čase tam a zpět? Napravovat chyby, které jsem napáchal v minulosti, podívat se do budoucnosti, jak se mají moje prapravnoučata. Zní to pěkně, ale opravdu je to tak skvělé, jak to na první pohled vypadá?
Nemám potřebné znalosti a ani tady nechci popisovat podrobně problematiku zákonitostí cestování v čase, spíš se zamýšlím nad tím, jaké důsledky by tato možnost mohla přinést.

Každého napadne, samozřejmě i mě, že by se podíval pár dní dopředu, jaká padnou čísla například ve sportce. Jenže co když by cestování v čase byla běžná věc a za jistě nemalý obnos by si jej mohl dopřát každý? V tomto případě na ceně na první pohled nezáleží, protože eventuální výhra by cenu tohoto výletu mnohonásobně vrátila... Opravdu? Přeci jen, asi bych nebyl jediný, koho by tato možnost napadla a podobných "sázkařů" by bylo víc, nebo lépe řečeno mnoho. Takže případná výhra by se dělila mezi tolik výherců, že by to nestálo ani za řeč. Navíc, kdo by v případě takových možností chtěl provozovat nějakou sázkovou kancelář, že?

Další možností je se podívat do budoucnosti, aby člověk zjistil, jak se ve kterém případě má rozhodnout, aby se rozhodl správně. Zde mne napadá jeden z mnoha paradoxů cestování v čase. Jestliže se například vydám do budoucnosti, abych zjistil, jestli mám nastoupit do nového zaměstnání a přijdu na to, že tato práce není to pravé, pak pravděpodobně po návratu do své doby do tohoto zaměstnání nenastoupím. Jenže... Jak jsem mohl v budoucnosti vidět, jak si v něm vedu, když jsem do něj nenastoupil!?
Nebo při cestě proti proudu času - budu cestovat třeba až za dobu svého početí a zabiji svého otce. Pak bych se zřejmě neměl narodit, jenže jak jsem potom mohl cestovat v čase a zabít svého otce?
Anebo jestliže mě společnost vyšle, abych změnil něco v minulosti, já to skutečně provedu a vrátím se zpět, nebude nikdo vědět o tom, že nějaká výprava za změnou minulosti proběhla, protože pro ně bude změna, jíž jsem provedl, pouhým historickým faktem.

Takových paradoxů lze v této problematice najít spoustu a i když by nějakým způsobem mohly mít řešení, je opravdu cestování časem tak skvělá věc, jak na první pohled vypadá? Je více než jasné, že by se tato možnost velmi brzy zneužila a mocnosti by se předháněly ve vysílání různých jednotek, aby změnily průběh dějin - třeba válek. Nedovedu si ani představit, jak by něco takového mohlo dopadnout. Vzpomínám si, že kdysi dávno jsem četl knihu (bohužel si už nevzpomínám, jak se kniha jmenovala) o podobném problému, kdy Američané vyslali jednotky do hluboké minulosti, aby položili ropovod a - jak oni říkali - "Šejkům" odčerpali ropu na svoje území. V tomto dílu bylo docela dobře popsáno, co by taková snaha mohla způsobit. Dělníci a vojáci, kteří se postupně do dané doby dostávali, popisovali naprosto jiný svět, ze kterého přicházeli. Je více než jasné, že si to "Šejkové" nenechali líbit a i oni vysílali jednotky, aby změnili minulost.

Je to docela zamotaná problematika a je těžké si představit všechny skutečnosti, které by možnost cestovat časem přinesla. Sám osobně si myslím, že toto cestování je možné a jednou jistě někdo přijde na to jak toho dosáhnout. Jenom doufám, že to bude za dosti dlouho a lidstvo bude již natolik vyspělé, aby dokázalo přijmout svoji minulost jako fakt, jako svoji součást, a nesnažilo se ji měnit. V té době bych chtěl žít, musí být naprosto úžasné vidět vše, co se člověk učil například v dějepisu, na vlastní oči. Bohužel, nebo možná bohudík, si do té doby bude člověk muset vystačit pouze se svojí fantazií.