Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jak poznat smolný den a šťastný den? Ráno se probudíte a nikde nemáte napsáno "Dneska nikam nelez, hrozí ti pohroma". Nebo naopak: "Vstávej, honem, určo se ti bude dařit na každém kroku." Jak můžete poznat hrozící nebezpečí, které přijde nečekané a nehlášené. Jde to? Samozřejmě že ne. Může vám přejít přes cestu černá kočka. Cožpak kočka může za to, že je černá a že se jí zrovna chtělo přejít silnici, když jste šli kolem. Někdo jednou vymyslel, že nosí smůlu a už jí to zůstalo. Neděláte si to tak trochu sami? Koukáte, kde vás co potká, hledáte ve všem špatné znamení. Vždyť přece nezáleží, zda vkročím do místností levou, nebo pravou nohou. Nic to neovlivní. Pokud si věříte a nepodlehnete panice, není se třeba ničeho bát.
Pokud ve všem budete hledat něco špatného, nemohli byste za chvíli vyjít na ulici, aniž byste se kolem sebe rozhlíželi a hledali něco, co vás upozorní na nebezpečí. Žádný hlas vás nevaruje před nebezpečným řidičem. Nikdo vám neřekne "Na přechod nechoď, míří tam nebezpečný řidič". Nemůžete všechno očekávat. To bohužel nejde, nebo bohudík. Co by se stalo, kdybyste viděli, co se stane? Měl byste sílu zabránit hrozícímu nebezpečí? Čelit špatné situaci? Není jen přece lepší nevědět? Nechat život, ať si dělá, co chce... Může vás mile překvapit, ale i podrazit. Někdy si říkáte, že váš život je sázka do loterie. Někdy se daří a jindy jste zoufalí a chtěli byste někam zmizet. Nikoho nevidět. Proč zrovna já? Nikdo vám neodpovídá. Napadlo vás, že na tom může být někdo ještě hůře? Snažte se i v nejzoufalejší situaci najít nějakou malou pozitivní věc. Chytněte se jí a držte se jí. Jděte za ní jako bludička za světlem. Byl by v tom čert, kdyby se vám aspoň na chvíli nevykouzlil úsměv na tváři. Dejte si pozor, abyste příliš nesnili. Krajina snů je úžasná věc, většinou jste zde šťastní, tvoříte si ji k obrazu svému. Jenže tvrdý pád na zem není zrovna povzbuzující. Váš vymyšlený svět se kdykoliv může ocitnout v troskách.
Samozřejmě nemůžete předpovídat ani šťastný okamžik. Jenže dobrou chvíli člověk vítá a nerad se s ní loučí. Stejně jako špatná chvíle utíká velmi pomalu, dobré časy přímo letí, jako by jim za patami hořelo. Zastaví se a jsou zase pryč. Naštěstí ve vás nechají vzpomínky. Když je vám nejhůř, stačí si vybavit jeden šťastný okamžik a najednou pociťujete, že to není tak hrozné, jak jste mysleli. Ale zas chtěli byste znát všechny šťastné chvíle, které vás mají potkat? Vždyť to by vás za chvíli ani nebavilo. Vědět všechno dopředu, to je spíš trestem než darem. Když jste šťastní, měli byste si vzpomenout na chvíli, kdy vám nebylo nejlíp a podělit se o radost s ostatními.
Nefilozofujte tolik, co by mohlo být. Stejně vám to nepomůže, je tolik verzí a kdo vám zaručí, že ta vaše je správná. Vždyť člověk je tak omylný tvor. Nepřemýšlejte, prostě žijte, udělejte to, co chcete. Život je krátký a mohlo by vás to později mrzet, že jste na něco zapomněli a nešlo by to vrátit. Nehleďte na nic a nehledejte žádné znamení. I kdyby vám je život psal přímo před nosem, stejně byste je neviděli, nebo vidět nechtěli...