Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Položil jsem si jednoduchou otázku, co dělám dnes pro svůj zítřek? Mám samozřejmě na mysli svůj lepší zítřek! Hned vzápětí mě napadá další z mnoha otázek. To, co dělám dnes, je správné, dostačující, co mi to přinese? Jak dalece se dá ovlivnit zítřek a vůbec celá budoucnost? Kdo a co působí na můj zítřek?

Bohužel nemohu odpovědět jen jednou jednoduchou větou. Dnes a denně totiž dělám neskutečné množství činností, které ovlivňují přímo či nepřímo zítřek, ale i další dny. A zároveň tu jsou ostatní, kteří ovlivňují mě samotného i mé skutky a zároveň i já působím na druhé. Některé z činností se opakují a naopak některé jsou výjimečné. Každý den se například musím starat o svou tělesnou hygienu, abych byl dalším dnem znovu člověkem. Jsou to zvyky, které mě naučili rodiče a já je budu určitě předávat dál.
K dalším pravidelným úkonům patří i péče o mou duševní stránku, snad proto sleduji dění ve světě, navštěvuji školu, kde se vzdělávám, ale zároveň i poslouchám rádio, sleduji televizi, popřípadě čtu časopisy nebo noviny a v neposlední řadě brouzdám na Internetu.
Jsou tu však i takové úkony, které provádím občas nebo jen ve sporadických případech. V poslední době se však moje myšlenky ubírají stále stejným směrem, a ten má jediný cíl - úspěšně odmaturovat a vyjít vstříc lepším zítřkům. Často se mi stává, že se ptám sám sebe, ale i svého okolí, zdali tento nelehký úkol zvládnu. Připravuji se adekvátně na budoucí zkoušku z dospělosti?
Nacházím se nyní v důležité fázi svého života, jelikož absolvování střední školy mi změní život a přede mnou se objeví další možnosti, ze kterých si budu moci vybírat. Jak si ale mám vybrat, když nevím, která z variant bude pro mě ta nejlepší? Zde si musím položit otázku, jakým směrem se chci dále ubírat? Vím to, nebo mám jen nějakou představu? Jedno je jisté - určitě se neučím jen proto, abych dostával dobré známky ve škole nebo potěšil své rodiče, snažím se proto, abych naplnil své sny, dosáhl svých cílů a nabyté vědomosti jednou mohl uplatnit ve svém životě. Bohužel nevím, co mi zítřek přinese, netuším ani to, co se mnou bude dál. Již dnes se musím naučit plánovat, předvídat. Lze to ale vůbec?

Dnešní svět mi přináší neomezené možnosti. Kolem mne se nachází celá řada příležitostí, a to nejen ohledně studia, práce, ale i koníčků. Je důležité si vybrat směr, kam se v budoucnu chci ubírat. V současnosti vím, že bych chtěl odmaturovat a dále se vzdělávat ve svém oboru. Být naprostou jedničkou! K tomu potřebuji speciální vzdělání. To ale určitě nestačí. Co pro to tedy mám udělat? Určitě to chce ten správný chtíč, tedy již dnes udělat správný krok k lepšímu zítřku! Proto se každý den věnuji výpočetní technice, a to nejen v rámci školní výuky, nýbrž i mimo ni. Občas si zakoupím časopis, abych načerpal nejnovější informace, někdy zase navštívím internetové stránky, kde se mohu dočíst o novinkách, které tu jsou pro nás všechny. K tomu, abych si mohl dále rozšiřovat obzory, je v mém oboru snad už nutností znalost alespoň jednoho cizího jazyka.

Když se podívám kolem sebe, uvědomím si, že jen samotné vzdělání k tomu, abych prožil lepší zítřek, nestačí. Potřebuji se přece obklopit lidmi, které mám rád, kteří mají obdobné koníčky jako já, jednoduše lidmi, s nimiž si rozumím. Okolo mě se však vyskytují různí lidé, je tedy zase na mně, abych si vybral dobře. Nejvíce mě ovlivňují rodiče a můj bratr, jelikož spolu žijeme v jedné domácnosti, ale jsou tu ještě kamarádi, spolužáci, ti také mají na mě určitý vliv. Zde se opět ptám sám sebe, vybral jsem si své kamarády dobře? Už nyní si troufnu konstatovat, že ve svém okolí mám celou řadu opravdových kamarádů, jelikož se na ně můžu spolehnout a vím, že by mě nenechali na holičkách.

Zamýšlím se dále a napadá mě, že vzdělání je v současné době pro mne nejaktuálnější téma, pak následuje rodina a přátelé, ti mi vytváří sociální zázemí, avšak abych byl zítra naprosto spokojen a mohl jít do školy nebo jen třeba vyrazil s přáteli do kina, potřebuji to nejdůležitější ze všeho - být zdráv! Stejně jako ostatní mladí lidé i já nad svým zdravotním stavem nepřemýšlím. To, že jsem zdravý, beru jako samozřejmost, ale bohužel skutečnost je jiná. Na každém kroku na nás číhá nějaké to nebezpečí, ať už je to obyčejná chřipka nebo v poslední době nebezpečná epidemie žloutenky. A co pak ještě takové nebezpečí, kterému se vystavuji při sportovních aktivitách? K tomu, abych si mohl vychutnat zítřek, jak jsem zvyklý, měl bych mít již dnes na paměti svou bezpečnost a zároveň bych měl o své zdraví pečovat.

Závěrem bych tedy rád shrnul, že pro svůj zítřek se snažím dělat maximum. Chci být dobrým studentem, proto se věnuji studiu, ale chci být i vzorným synem, dobrým člověkem, přítelem, proto se snažím dělat věci podle svého nejlepšího uvážení. Chci se ale i dobře cítit, být spokojen, z toho důvodu si vybírám takové přátele, na které se mohu opravdu spolehnout, kteří mě nenechají ve štychu. Navíc mám dobré rodinné zázemí, jež je pro mě taktéž přínosem do budoucna.

Často se v naší společnosti používá přísloví "Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!" a s ním já naprosto souhlasím, jelikož dnešní den může být vstupními dveřmi do lepšího zítřka. Někdy bohužel člověk učiní rozhodnutí, které si myslí, že je správné a až s odstupem času zjistí, že se zmýlil, proto bych chtěl vše, co dělám nyní, činit s rozvahou a s jasnou hlavou, aby nedošlo k tomu, že bych zítra litoval. Velice často však v našem okolí dojde k situaci, kterou nemůžeme ovlivnit, jedinci pak nezbývá nic jiného, než se s daným faktem smířit.
Poslední větou bych chtěl vyjádřit neskromné přání - buďme k sobě ohleduplnější, vstřícnější.