Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Silné pocity úzkosti. Pocity marnosti i zbytečnosti. Pocity samoty. Pocity viny. Pocity, že život nemá smysl. Špatně spávám. Mám bolesti duše a tendenci je řešit skokem z okna. Nechci trpět, už ne. Pocity beznaděje. Život mi připadá nudný a nezáživný a přitom bych z něj měl mít radost.

Žiji ve světě, který se mi nelíbí, není pro mě. V tomto světě nemohu dýchat. Nepatřím sem. V mysli si vytvářím bludné kruhy. Mám stavy, kdy se mi silně zvedne tep a myslím, že každou chvíli vybouchnu. Mívám dny, kdy bych se nejraději sebral a dlouhé hodiny marně bloudil po okolí. Duševně trpím.

Můj mozek stále pracuje a nemůže přestat. Všeho si všímám, všechno vidím, všímám si maličkostí. A všechno mě děsí, mám strach z toho, co bylo, z toho, co je, i z toho, co bude.

Připadá mi, že lidé okolo mě jsou hloupí, a čím hloupější, tím šťastnější. Můj život provází závist, nekonečná závist ke všem ostatním. Často pláču a vše mne dojímá. Mám ve všem zmatek a produktivita klesá.

Vlastně ani sám nevím, co mě ještě drží při životě. V podstatě jen přežívám ze dne na den, z hodiny na hodinu, z minuty na minutu. Nenalézám sebepoznání, chvíle klidu a svobody. Často se dostávám do stavů melancholie. Trpím velkou vnitřní nejistotou. Jsem přecitlivělý a rigidní. Kladu na sebe samého nerealistické nároky. Pohybuji se v nejistém prostoru.

Pocity neužitečnosti. Nikdo nevidí, jak se doopravdy cítím. Vím, že mne blízcí nevnímají takového, jakým ve skutečnosti jsem. Nesdílí mé starosti. Všechno mě tu dusí.

Nechci už takhle dál žít, nemůžu. Nevím, co dělat. Nemám sílu - duševní sílu. Trápení, stres a utrpení. Nedostatek osobní identity. Bojím se, moc se bojím. Jsem zoufalý. Připadá mi, že mám na čele cedulku s nápisem: "Pojď a jestli máš špatnou náladu a vztek, tak mě seřvi, udělej ze mě hlupáka. Jen si bouchni, ať se ti uleví a odejdi jakoby nic!" Už jsem unavený tím věčným žitím. Bojím se lidí a nevím, z čeho se radovat. Jsem taková živá mrtvola. V hlavě se mi roztáčí kolotoč ustaraných myšlenek.

To jsou mé pocity, mé deprese, můj každodenní chléb.
A největší hrozba depresí? Sebevražda.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/zamyslenia/depresia.html