Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vliv špatné výchovy na mou celoživotní psychiku

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak je vaše dětství důležité? Ovlivňuje nás nejen v dospívání, ale také v dalším průběhu života.
Je to čas her, učení a prozkoumávání světa bez mnoha zásahů dospělých, s výjimkou rodičů (samozřejmě). Je to doba učení se zodpovědnosti bez toho, aby se muselo dítě starat o zodpovědnost dospělých.

Já si své rané dětství předškoláka moc nepamatuji, ale vím, že jsem měla skvělou kamarádku Esterku. Bydlela ve stejném paneláku jako já. Chodily jsme spolu do školky, na pískoviště, na houpačky, jezdily jsme na polštářích dolů ze schodů, jednoduše jsme spolu dělaly vše. Ale jednoho dne se s rodiči odstěhovala. Odstěhovala se a ani se nerozloučila. Byl to pro mě šok a přitom velké zklamání. Velice mě to mrzelo.

Poté jsme se přestěhovali do Bašky, kde jsem nikoho neznala a začala tam chodit do školy. Ve škole se spolu všichni bavili. Znali se už od školky a já si mezi nimi připadala jako černá ovce. Neměla jsem skoro žádné kamarády. Spolužáci mi dělali naschvály a ponižovali mě různými slovy.

Ve druhé třídě někdo mé spolusedící ukradl peníze. Z krádeže jsem byla hlavní podezřelá. Obvinili mě, i když jsem se nepřiznala. Neměla jsem za co se přiznávat. Nic jsem neukradla. Vykládala jsem to i mé mamince, ale ta mi také nevěřila. Od té doby ztratila mou plnou důvěru. Byla to pro mě obrovská rána.

Můj bratr už byl dva roky na světě. Vše se točilo kolem něho. Vypadalo to, že jsem na obtíž. Já jsem byla ta špatná a on ten svatý. Byla jsem ráda, že se mi maminka alespoň věnovala při učení do školy. V tom mi dost pomohla.

Ale můj tatínek? Přestával být mým tatínkem, stával se z něho táta a později už jen otec. Nezaslouží si mou úctu. Začal se s mamkou často hádat. Jednou nás dokonce vyhodil na 3 dny z domu. Neměli jsme žádné věci, oblečení ani školní učebnice. Po dobu těch tří dnů jsem s mamkou a tříletým bratrem bydlela u babičky. Vrátili jsme se domů a ani se neomluvil. Hádky trvají dodnes, ale už nás nevyhazuje. Začal se totiž krotit. Už jen rozbíjí věci nebo rozkopává dveře.

Kvůli tomuhle mám sice problém důvěřovat lidem, ale sama vím, že pokud jednou budu rodič, budu mnohem lepší, než mi byli mí vlastní rodiče. Budete také lepšími rodiči?