Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každého dozajista zamrazí jen při přečtení samotného nadpisu. Pravděpodobně se vám vybaví stroj smrti a zkázy, který je spjat s francouzskou revolucí jako bratr a sestra. Vraždící gilotina požírající své děti, nenasytná a věčně hladová. Proč vlastně došlo k revoluci? Dala se snad očekávat?

Francie jako každý jiný stát v Evropě byla rozdělena na tři stavy: panovníka, šlechtu a duchovenstvo. Tyto stavy se měly v podstatě dobře na rozdíl od chudého lidu, který musel obdělávat svá pole a odvádět z nich podstatnou část svým pánům. Přesto byla Francie první, kdo zatoužil po demokracii. Stala se prvním odvážným průkopníkem a krůček po krůčku se přibližovala ke svobodě. Přispěl k tomu snad rozhazovačný král? Nedbal příliš o své poddané? Král Ludvík XVI. se ničím nelišil od svých předků Bourbonů, a přesto skončil zapuzen svým lidem a odsouzen k potupnému procesu, kde se dočkal odsouzení smrti v objetí gilotiny. Mohl tomu nějak zabránit? Nebo to byl nezvratný osud vedoucí ke svobodě? Lid mu vyčítal jeho krutost, ale byl opravdu krutý? Kdyby tomu tak bylo, mohl zasáhnout rukou tyrana v okamžiku, kdy lid svrhl Bastilu. Neučinil tak. Snažil se ze všech sil zachránit rozpadající království.

Jenže lidé si začali uvědomovat majetkové rozdíly a nespravedlnost ve společnosti. Král se stal zajatcem ve své zemi. Stejně jako lid se nemohl smířit s útiskem, on se nedokázal smířit se svou omezenou mocí. Chtěl zachránit umírající práva šlechty a duchovenstva. Snad to byl poslední hřebíček do rakve. Lid přestal uctívat krále a bezhlavě mu sloužit. Chtěl být volný, tento pocit byl silnější než úcta k panovníkovi a k starým časům. Král se stal zajatcem ve vlastním zámku. Ač měl v rukou právo VETO, rozhodující postavení mělo Národní shromáždění - hlas lidu.

Vznikaly první kluby (jakobíni, girondisté, ...), kde se volně diskutovalo, padaly první názory. Noviny psaly popuzující články proti monarchii. Můžeme říci, že revoluce mohla vzniknout jen proto, že měli lidé hlad, prosili krále o chléb? Snad pochodem chudých žen ke králi? Nebo útěkem krále do ciziny? Zradil král a zapudil tím svůj národ? Nebo lidé zjistili, že v davu je síla a král není bůh a není všemohoucí? Pohltila je síla moci. Snad podlehli davovému šílenství? První popravy je ohromily. Snad chtěli víc krve. Gilotina si brala svou daň. Nejprve pohltila krále a jeho rodinu. Poté blízké panovníka, šlechtu, jenže nezastavila se před ničím. Začala požírat i své hrdiny, kteří bojovali za svobodu. Touha po moci byla silnější.

První padli svému osudu girondisté - umírnění. Padli, protože věřili v krále a chtěli s ním společnou vládu. Nebo jen byli příliš slabí a neměli tolik vlivu? Gilotina byla nenasytná, neřešila otázku bohatství, požírala své oběti tak, jak jí byly posílány, neřešila otázku viny a neviny. Vraždila neúprosně. S průběhem revoluce požírala čím dál víc lidí. Spousta z nich se ničím ani neprovinila, důvody k popravě byly směšné. Příkladem může být Jean Julien - jeho provinění bylo značné, zakřičet v době revoluce "Vive le Roy" (Ať žije král), to byl zločin volající o trest; jak jinak než gilotina. Ale co jistý Froncois Bertrand, jenž padl gilotině pod nůž jen proto, že byl obviněn, že vlastencům podal zkažené víno.

Revoluce si vybírala svou daň. Zabíjela své strůjce, kteří jí dali život. Pohltila každého, kdo se ocitl na výsluní či u moci, a to například Dantona, Desmoulinse, Robespierra, paní Rolandovou a další vlastence. Nezastavila se před nikým a před ničím. Lid poznal svobodu a šel za ní přes mrtvoly. Nerozeznal dobro od zla. Šel za svým cílem. Jejich víra byla silnější, nezdolná. Dosvědčují tomu vyhrané bitvy s Evropou, která se spojila proti Francii. V marné bitvě chtěli vyhrát zpět monarchii. Jenže kostky osudu byly již vrženy. Čas monarchie padl. Vybral si čas a nikdo a nic mu nemohlo zabránit v rozvoji. První kroky ke svobodě byly učiněny a odtud není návratu. Díky těmto prvním krůčkům vypadá dnešní svět takto. Člověk by měl obdivovat hrdiny, kteří se zasloužili o svobodu národů. Vyjádřit úctu obětím, kteří padli zbytečně a ničím se neprovinili.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/zamyslenia/francuzska-revolucia.html