Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Hodně štěstí, zdraví a spokojenosti jsou nejčastější tři přání nejen k narozeninám. Co si vlastně pod nimi představujeme? A ten, kdo nám přeje, myslí to doopravdy upřímně? Nebo to jsou jen prázdná slova?

Nejprve se zaměřím na štěstí. Co pro nás vlastně štěstí znamená? Pamatuji si, že jako malá jsem byla naštvaná, když se chystalo nějaké překvapení, a já musela čekat... Když jsem pak ale byla příjemně překvapená, měla jsem velmi dobrý pocit. Myslím si, že by se to dalo přirovnat k pocitu štěstí. Můžu tedy říct, že svým způsobem mám překvapení ráda dodnes. Malé děti jsou také šťastné díky tomu, že je chrání rodiče. Nejsou ničím a nikým ohrožovány, promíjí se jim, když řeknou něco špatně, anebo jejich důvod ke štěstí může spočívat v tom, že jsou pochváleny.
V první třídě jsou děti šťastné, když hezky napíší písmenko a dostanou za to razítko do sešitu, nebo třeba když hezky namalují obrázek. Pamatuji si ale, že u mě se pocity štěstí trochu mísily s pocity zklamání. Stávalo se tomu tak, když se mi třeba něco nepovedlo, nebo si vzpomínám, že mě dost mrzelo, když už skoro všichni psali "bombičkovým perem" a já patřila k posledním, kteří ještě psali tužkou. V tomto věku si začínáme více uvědomovat, co štěstí pro nás znamená. Máme také radost, když nás maminka za něco pochválí, nebo když dostaneme nějaký dárek...
Na druhém stupni jdeme do puberty a najednou zase začínáme být veselí a šťastní ze všeho. V tomto období školu ani moc neřešíme a dobře napsané písemky nás potěší, ale nedá se mluvit o pocitu štěstí. Nebo jsme zádumčiví a jsme raději samotáři.
Na střední škole se pro nás pojem štěstí zužuje na okruh školy. Jsme šťastni například z dobře napsané písemky. Šťastni jsme, když trávíme volný čas s kamarády anebo když se nám něco podaří.
Studentská léta po střední škole pokračují na vysoké škole a my míváme pocit štěstí z podobných věcí jako na střední škole. Máme ale ještě daleko více povinností. Musíme si na koleji vařit, shánět si peníze nebo se daleko více učit... Zkrátka a dobře, musíme se o sebe postarat sami. Tím pádem pro nás štěstí znamená radovat se ze splněných úkolů, tedy hlavně těch, jež se týkají spíše životních priorit. To už pro nás platí vlastně i v dalším věku.
Rodiče bývají šťastní hlavně tehdy, když se jejich děti mají dobře. Dědečky a babičky těší vidět svou rodinu spokojenou a zdravou, s čímž souvisí další dvě nejčastější přání...

Zdraví je nejdůležitější a za peníze si zdraví nekoupíš. Dvě časté věty. Je to pravda. Zdraví se ale nedá ovlivnit. Může se mu ale trošku napomoct alespoň tím, že přestaneme kouřit, nebo si nebudeme ničit přírodu a kácet lesy. Zdraví má totiž každý jenom jedno, a musí si ho chránit. Zdraví je pro nás důležité, ať už jsme mladí, nebo staří. Dokonce i malé dítě ví, že musí chodit teple oblékané v zimě, aby nebylo nemocné.

A spokojenost? Spokojenost vlastně nemůže být, když chybí jedna složka - zdraví nebo štěstí. Skutečnou spokojenost můžeme definovat jako blaho, které pocítíme jedině tehdy, jsme-li zdraví i šťastní.

Myslím si, že tato přání vystihují tři největší přání skoro každého, tedy i ta má. Přeje se takhle už po staletí. Zdraví, štěstí a spokojenost jsou důležité součásti našich životů.