Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Zamyslet se nad touto myšlenkou je v dnešní době docela důležité. Často se setkáváme s lidmi, kteří se k nám nebo k lidem z našeho okolí nedokážou chovat dobře. Ne nikterak ojediněle jde i o osoby, které považujeme za své přátelé nebo které dokonce patří k našim příbuzným. Ale abych lidi a jejich chování vůči sobě nepopsala jen negativně, určitě mohu říct, že jsou mezi námi i tací, kteří se chovají k druhým líp, než bychom mohli očekávat.

Nejdřív bych asi začala tím, jak se k sobě často chovají - ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu - někteří sourozenci. Nevím, jaký vztah převládal mezi sourozenci v dřívějších dobách, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že v dnešní době spolu dost často vedou menší osobní válku, jež přes jakékoliv malé naschvály může vést až ke sprostým nadávkám. Ale každý z nás, kdo má sourozence, jistě nejednou zažije, že pokud jde o vážnou věc, stojí při sobě a jsou si velmi blízcí. Takhle to prostě většinou mezi sourozenci funguje, a i když takové chování vůči sobě se nám zdá hrozné, důležité je, že i přesto se mají rádi.

Pokud jde o ostatní lidi, je to složitější. Skoro každý den potkáme neochotné a protivné lidi, kteří mají problém udělat nám sebemenší laskavost, ať už je to v autobuse, v obchodě nebo dokonce i ve škole; a ne vždy se musí jednat jen o naše spolužáky. A i když takových lidí potkáme dost na to, aby nám zkazili náladu, nesmíme zapomenout, že existují i lidé, kteří jsou nám ochotni pomoci, ačkoliv kvůli tomu musí sami vynaložit velké úsilí a třeba nás ani neznají. A takoví lidé tu pořád jsou a budou, i přestože je v dnešní době můžeme považovat skoro za ohrožený druh.

Nedávno jsem četla, že obyvatelé Irska jsou velmi přátelští a ochotní k druhým lidem a donutilo mě to přemýšlet, zda je chování lidí opravdu ovlivněno zemí a národností. Možná tomu tak částečně je. Nejspíš bychom potkali víc milých osob v Irsku než tady v ČR, ale vždy to závisí jen na nás. To my si to musíme srovnat v hlavě a uvědomit si, že i maličkost, jako třeba podržení dveří staré paní, z nás hned udělá lepšího člověka a pomůže to okolí. Můžeme nadávat, jak chceme na to, jak se druzí chovají, ale nejdříve bychom si měli uvědomit, jak se chováme my sami.