Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V 80. letech 20. století se žilo hodně odlišně než dnes. Někteří lidé by se rádi do této doby vrátili, jiní nikoliv.

V těchto letech bylo úplně bezplatné zdravotnictví. Nikde se neplatily žádné poplatky za léky, ošetření nebo pobyty v nemocnicích. Rovněž bezplatné bylo i školství. Děti na začátku školního roku měly navíc na lavici připravenou hromádku sešitů na celý následující rok.

Lidé měli též jistotu svého zaměstnání. Neexistovala nezaměstnanost, každý musel mít nějakou práci. Všichni dostávali výplatu včas, termín výplat se nikdy neopozdil.
Jelikož výše platu se pohybovala přibližně kolem 1200-3000 Kčs, odpovídaly tomu i ceny potravin: chléb za 2,75 Kčs, 1 kilo cukru za 6,40 Kčs, máslo stálo 10 Kčs a třeba automobil byl za 30000 Kčs. Nákup na víkend se běžně pořídil do 100 Kčs a tašky s potravinami lidé nemohli skoro unést. V obchodech nebyl ale takový výběr zboží jako nyní, obaly na zboží byly nevýrazné a jednoduché. Exotické ovoce jako mandarinky, pomeranče či banány se v obchodech prodávaly pouze v období Vánoc a lidé na ně stáli fronty. Obchody byly malé a dnešní supermarkety by v porovnání s nimi patřily do úplného sci-fi.

Lidé v práci trávili podstatně méně času. Všichni pracovali 8 hodin denně. Měli proto více času na rodinu, sebe i své děti. V osmdesátých letech minulého století v domácnostech chyběly počítače, a proto děti trávily svůj volný čas často venku, kde společně hrály různé hry, a chodily vůbec častěji do přírody.
Lidé si také mezi sebou tolik nezáviděli a nebyly mezi nimi takové velké majetkové rozdíly.

Avšak i tato doba měla svá proti. Nemohlo se kupříkladu cestovat jako dnes, na dovolené se jezdilo pouze do východních zemí. A jistě by se našlo nemálo dalších záporů minulé doby...