Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Myšlenky mi už dlouho odbíhají k představám o svém budoucím povolání. Zatím jsem ale nedospěla k téměř žádnému názoru, takže nemůžu přesně říct, jak si jej představuji.

Možná že se tím zabývám proto, jelikož se již zanedlouho budu rozhodovat o výběru své střední školy. Kdybych byla věděla, čím chci v životě být, mohla bych si vybrat přesnější zaměření. Ale jelikož nevím, podám pravděpodobně přihlášku na gymnázium. Tam budu mít ještě spoustu času na rozhodování...

Pokud bych si teď vzala papír, rozdělila jej na dva sloupečky a do jednoho vepisovala povolání, která bych v budoucnu možná i ráda vykonávala, zatímco do druhého ty, v nichž si sama sebe neumím představit, s největší pravděpodobností by zaplněnější byl ten druhý. Ano, jsem hodně vybíravá. V prvním sloupci by se totiž nejspíš zatím našlo snad jen jedno povolání - psycholožka. A dál zatím nevím.

Asi tak bude nejlepší, když se ve stručnosti pokusím charakterizovat svou povahu a popsat své zájmy.
Myslím si, že působím docela mile a přátelsky. Jsem klidná, spolehlivá, trpělivá a naslouchavá. Mám ráda upřímnost a spravedlnost. Nejsem namyšlená, aktivní, ani moc sebevědomá. Naopak mezi moje slabší stránky patří třeba urážlivost a nerozhodnost.
Ráda bych svým povoláním byla přínosem něčemu dobrému, nejlépe, kdybych pomáhala druhým lidem. Ano, o medicíně jsem také uvažovala, ale jistě pochopíte, že pohled na injekce nebo něco podobného mi moc dobře nedělá. Spíš bych se zastavila u té psychologie.
Určitě se jedná o zajímavý obor, vím, že máme spoustu psychologů, ale pokud budu cítit, že právě toto bude ta moje životní cesta, vydám se na ni. Taková práce dětské psycholožky nemusí být vůbec špatná, jelikož i děti mám moc ráda. Sebe si ale například jako učitelku neumím představit. Asi jsem vážně moc vybíravá.
Ve škole mě jinak nejvíce baví čeština. Na té mám zase úplně nejradši sloh, neboť jsem si opravdu oblíbila psaní slohových prací na různá témata. Pokročila jsem tedy od psycholožky ke spisovatelce. Nevěřím však tomu, že bych se jí jednou stala, jelikož je to neskutečné úsilí, nicméně, jako zálibu to mít můžu. Opravdu nesčetněkrát jsem přemýšlela, co by se dalo dělat s citem pro náš mateřský jazyk, ale nic mě nenapadlo.

O své budoucnosti budu dále přemýšlet a zcela určitě zkusím povolání ze sociální oblasti, jelikož, jak už jsem zmiňovala, nejšťastnější budu tehdy, když budu přínosná druhým lidem.