Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každá škola má jiné nároky a styl výuky, studenti ale zůstávají u stejných praktik po celá léta. Jejich chování ve společnosti se však mění. K horšímu!?

Každému musí být jasné, že mezi školami jsou rozdíly ve způsobu výuky. Na studenta gymnázia jsou kladeny jiné nároky než na studenta z odborné školy. Gymnazista má k učení mnohem více teoretické látky. Student řemesla se zase může ob týden chlubit i úkoly praktickými, které jsou prováděny ve škole nebo během vyučování v dílně pro ně určené. Proto mají studenti odborného předmětu více času než studenti gymnázia, kteří se musí vše naučit doma a dát látce čas.

Ale strategie každého studenta se neliší v závislosti na zvoleném druhu školy ani dle jejího zaměření. Pro vyučující je nicméně dost průhledná. Po zazvonění, když vejde učitel do třídy, zabouchne za sebou dveře a oznámí zkoušení, následuje všude stejná reakce - student se zapíchne pohledem do lavice, sešitu nebo učebnice.
"Nesmíš navázat oční kontakt!" Věta, která se každému honí hlavou, když se zrovna stává neviditelným. Ze strany učitele to musí být opravdu úžasný pohled.
Zatímco je jeden student vyvolán ke zkoušení, zbytek třídy rázem ožívá a v hlavě se jim rodí nápady, jak stráví odpoledne.

Že to s námi většina učitelů a profesorů myslí dobře, zjistíme většinou až po ukončení dané školy. Každý si určitě vybaví alespoň jeden dobrý zážitek ze školních lavic. Určitě jste to byli i vy, kdo někdy vyslovil větu: "To nikdy nebudu potřebovat!"
Dnes už zbývají jen vzpomínky a otázka: "Bylo to tak strašné?"