ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

   
­­­­
Hodnocení práce slohovky

Aktuální známka: 1.00
Hodnoceno: 2x Prosím, ohodnoť práci

Když píši...

...cítím to, co nikdy ve skutečnosti nepocítím v normálním životě plném pýchy a nenávisti. Ale proč? Bojíme se říkat své city. My "průměrní" se už odmalička uzavíráme do sebe, pomalu nám zkamení výraz na tváři a na krku připevní železné pérko, díky němuž můžeme hýbat hlavou jen nahoru a dolů. Později nemůže popsat ani vášeň ani nenávist. Dokážeme se jen dívat, jak nám celý život proklouzává mezi prsty, my zůstáváme sami, zatímco ti "vyvolení" odplouvají v západu slunce na poklidném moři budoucnosti s dobrodružnou hudbou v zádech. My se jen dokážeme na ně koukat s otevřenou pusou dokořán a snít o tom, jaké by to bylo sedět na jejich místě.
Ale už jsme se smířili s tím, co máme - máme to, co za nás rozhodli jiní. Většinou jsou to dospělí, ale i vrstevníci v posuzování nezklamou. A proto píšeme o svých pocitech. Protože když už nemůžeme mluvit, musíme psát. Ta slova, co si přečte ten "vyvolený", jsou pro něj jen slova, ovšem pro nás naplnění.

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: ,

­­­­

Diskuse ke slohové práci
Když píši...







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)