Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

K zamyšlení jsem si vybrala moji třídu. Rozhodně mám nad čím přemýšlet. Je toho mnoho.
Občas si říkám, co si o nás jako o třídě myslí ostatní. Skoro nikdy na to nepřijdu, pokud to ten dotyčný neřekne sám, protože do ostatních nevidím a jejich názory na nás neznám. Při pohledu do zrcadla, před kterým třída stojí, by si asi každý řekl, že jsme třída jako každá jiná. Já si to tak ale nemyslím. Pokud se na to zrcadlo podíváte pořádně, vidíte dobré kamarády, kteří jsou plni přátelství, smíchu a dalších kladných vlastností. Jsou to také přátelé, kteří si umí ve špatné chvíli pomoci, navzájem se vyslechnou, poradí anebo si prostě jen tak popovídají. Ale to není vše, co při pohledu do zrcadla mohu zahlédnout. Pohled do zrcadla není jenom kladný, bohužel jsou na zrcadle i černé fleky plné hádek, průšvihů a nenávisti. Pokud ale už k nějaké hádce dojde, tak se stejně brzy vše urovná a my už se na sebe jen smějeme. I když by asi nebylo normální, kdyby se nikdo nikdy nepohádal. Pokud je hádka malá, nemusí uškodit. Naopak si pak mohou být kamarádi cennější a bližší. Další flek, jenž jde na zrcadle zahlédnout, jsou třídní průšvihy. A že jich nebylo málo. Některé byly menší, jiné zase větší. Myslím, že nemá cenu je sem vypisovat. Někdy to nebyl průšvih celé třídy, ale jednotlivce, nebo nějaké skupinky. Ostatní je ovšem neodsuzovali a snažili se jim to pomoci vyřešit. Taky se občas zamýšlím nad tím, co si o nás asi musí myslet učitelé. Moje představy nejsou zrovna růžové. Vím, že se k nim nechováme moc pěkně, ale někdy to ani tak nemyslíme. I mě to třeba mrzí, když se na nás učitelé naštvou. A taky vím, že si za to ale můžeme sami. Žádná třída není úplně stejná. Každá má nějakou svoji přednost nebo je něčím výjimečná. O naší třídě by se dalo říct, tedy aspoň podle mě, že naší předností je dobrý kolektiv. Snažíme se spolu bavit, i když sami víme, že někoho máme rádi víc a někoho míň a podle toho se s nimi i bavíme. Ale jako celek jsme dobrá parta. No a čím jsme výjimeční? Nadměrné bavení o hodině, průšvihy. Rozhodně ale máme spoustu společných zážitků, jak dobrých, tak špatných. Když se znovu zadívám na zrcadlo, nyní opravdu pořádně, vidím malé prasklinky, ale opravdu malé. To jsou určitě ty průšvihy, hádky a jim podobné věci. Jinak celé zrcadlo pevně drží pohromadě, díky kamarádství.
Moji třídu mám ráda a ani bych ji za jinou nevyměnila. Sice mám občas takové chvilky, kdy bych nejradši odešla někam daleko, ale to je doopravdy jenom zřídka, protože je tu spousta super lidí. A doufám, že nám tento kolektiv vydrží až do konce deváté třídy a potom se rozloučíme v dobrém a zůstaneme kamarády.