Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Můj svět je jenom můj. Není nikdo, kdo by prožil to co já. Nemám chuť prožívat život a svět někoho jiného...

Můj svět - když tak nad tím dlouze uvažuji - mohu rozdělit na dvě samostatné a přitom neoddělitelné části. Části, které se navzájem ovlivňují.

První část mého světa se odehrává ve mně. Je to dlouhý příběh, který znám jen já sám. Šňůra pocitů, vzpomínek, myšlenek a zážitků utváří tento svět, jaký je.
Druhá, ta viditelnější část mého světa, se neskládá až tak moc z pocitů, ale z událostí a činů. Tyto události se odehrávají každý den a každý den je to jiné, ale přitom stejné. Někdy jsou okolnosti ovlivněny činy druhých a někdy mými.
To, co se stane ve světě vnějším, se odrazí do světa vnitřního. Například když dostanu špatnou známku, mám nepříjemný pocit a zároveň nutkání si ji opravit, anebo obráceně, když ráno ve vnitřním světě cítím, že chci být silnější a mocnější, vezmu si předsevzetí, že budu každý den posilovat, a to také dodržím.

Od brzkého mládí byl můj svět - jak ten vnitřní, tak i ten vnější - formován mými nejbližšími lidmi, nejvíce asi tátou a mámou, babičkou a dědečkem. To od nich jsem získal základy svého světa, kdy mi při různých situacích naznačovali možnou cestu. Byli to oni, kteří mi nepřímo ukazovali, jak nepřímo vystupovat v kolektivu či jak být sám sebou. Teď je mi 14 let a jsem si vědom, že se to všechno poněkud změnilo, o mém konání už nerozhoduje jen někdo druhý. Do mého života vstoupil nový prvek - tancování.

Tanec mě přitahoval a líbil se mi už dřív, ale nenapadlo mě, že bych ho začal dělat. Tancuji již třetím rokem a neustále mě to baví a jistě ještě dlouho bude. Dříve se mi rádoby kamarádi posmívali, že se věnuji tancování, a snažili se mi tím znepříjemnit můj vnitřní svět, zprvu mi to vadilo a skutečně se jejich plán dařil, nicméně, zjistil jsem, že jejich posměšky mají menší váhu než to, co z tancování získávám.

Tancování mi změnilo život od základů, protože mi do cesty vstoupilo mnoho nových lidí, jezdím na různé soutěže, z nichž mám plnou kupu zážitků, vzpomínek i pár medailí. Tanec mi začal utvářet můj vlastní vnitřní i vnější svět zároveň. Vidím okolní svět z jiného úhlu pohledu a svět se mi zdá lepší, než byl dříve, jako kdybych začal žít jiný, nový, pestřejší a smysluplnější život. Tancem získávám potřebnou energii pro vytváření mého nového a lepšího já, tedy mého světa. Postupně mi dochází, že bez tancování, hudby a přátel-tanečníků bych to už nebyl já.

To, že změnou vnitřního světa myšlení dokážu změnit svůj vnější svět, mi "docvaklo" teprve nedávno, na začátku osmé třídy. To jsem také pochopil, že mám určitou zodpovědnost za své činy, které se dotýkají jak mě, tak mého blízkého okolí. Pochopil jsem rovněž, že každý můj čin má svůj důsledek. A to buď pozitivní, nebo negativní. Došlo mi, že aby byly důsledky mých činů veskrze pozitivní, měl bych si obezřetněji vybírat kamarády, knihy a jiné aktivity, a to mne dovedlo až sem. Když se na to tak zpětně podívám, uvědomuji si, co jsem musel udělat, koho opustit a u čeho polevit, abych se dostal až do tohoto stádia. Něco mi přijde, jako kdyby se odehrálo včera a něco jako bych opustil již před hodně lety, ale ničeho nelituji, protože sám vidím, jak se to vyplatilo. Mohl jsem se flákat dál, ale co bych z toho měl? Když to tak pozoruji na naší třídě, co bych byl, kdybych nezabojoval? Upřímně, je to zvláštní pocit vidět, jak se tamhleten neučí a propadá, a tamhleten zase dělá jiné špatnosti.

Každé ráno se probudím s dobrým pocitem, s pocitem toho, že pokud dokáži změnit své myšlení, dokáži změnit sám sebe. Uvědomuji si, že je to jen v mé moci. To, co budu chtít prožívat za pět let, začínám tvořit již dnes.

Slovenskou verzi této slohové práce naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/slohovky/zamyslenia/moj-svet.html