Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• zamyšlení/referát na téma nakupování a služby

Nákupy patří k našemu každodennímu životu. Mnohé to baví, líbí se jim to a chodí se občas do obchodu bez určitého cíle jen tak podívat, jiní zase nákupy nenávidí, zdají se jim velmi nepříjemné. Nakupování totiž může znamenat i stres, například při letním nebo zimním výprodeji. Mimořádně nabídky vedou k hektice a tlačenici v obchodech. Totéž se děje i o Vánocích. Pro mnohé proto už nejsou Vánoce svátky míru, nýbrž oslavou konzumu.

Naše společnost dnes nabízí nové nákupní možnosti. Dříve existovaly převážně malé specializované obchody. Říkalo se jim obchůdky na rohu. Stál tam majitel za pultem, obsluhoval ještě osobně své zákazníky a zásoboval je nejnovějšími drby. Znal jména svých zákazníků, jejich zvyklosti, problémy a radosti. Díky tomuto osobnímu kontaktu se dalo eventuálně zapomenout na delší čekací dobu. Mnoho lidí má ještě dnes rádo takové obchody, protože se tu cítí dobře obslouženi.

Většina lidí dnes nakupuje ve velkých supermarketech. Na okraji města vznikají obrovská nákupní centra, která mají všechno pod jednou střechou: obchody, kavárny, restaurace a mnohdy i kina, kadeřnictví a jiné služby. Přirozeně mohou nabízet to, co si malé obchody nemohou dovolit: mají delší otvírací dobu, disponují dostatkem parkovacích míst, nabízejí zdarma hlídání dětí a mnoho dalšího.

Časem se obchody specializovaly na něco určitého, a tak se vytvořily specializované obchody, kde můžeme o výrobku získat také cenné rady; např. knihy kupujeme v knihkupectví, noviny a narozeninová přání v trafice, zápisníky a tužky v papírnictví, maso v řeznictví, alkohol ve specializovaných obchodech na alkohol, boty v obuvi, oblečení v oděvech, květiny v květinářství, ovoce a zeleninu v zelinářství a léky, šampóny a kosmetiku v lékárně nebo v drogerii.
Do takového obchodu jdeme tehdy, když přesně víme, co chceme koupit. Zde nám poradí lépe než ve velkých obchodních domech, protože prodavač, většinou zároveň majitel obchodu, je odborník, přesně se vyzná ve zboží, jež v obchodě vede, a vždycky má čas na to, aby zákazníkovi dobře poradil.

Někdy se stává, že ceny v takovém obchodě jsou vyšší než v obchodních domech, ovšem pokud za pomoci prodavače najdeme odpovídající přístroj a nevybereme si na vlastní pěst a nebezpečí ten nejlépe vypadající s malou kvalitou, nebude nám cenový rozdíl tolik vadit.

Ve většině obchodů jsou pulty s pokladnami, supermarkety mají jiné pokladny. Zákazník používá buď nákupní košíky nebo lépe nákupní vozíky, které nutí zákazníky utrácet víc, protože jsou tak velké a zdají se být tak prázdné. Člověk je pak překvapen, když dojde k placení. V oděvech jsou kabinky na zkoušení. V obchodech jsou obvykle řady regálů s výrobky. Po zaplacení zákazník dostane pokladní doklad, jenž nám dává záruku a možnost zboží vrátit a dostat zpět peníze.

Platit se dá buď hotově, kartou nebo šekem. Některé obchody umožňují nákup na úvěr. Jiné obchodní řetězce nabízí také zákaznickou kartu určenou svým dobrým zákazníkům. Ti mohou buď sbírat body za nakoupené zboží nebo kartu použít k nákupu zboží a zaplatit, řekněme, pouze jednou za měsíc celou sumu. Neviditelné peníze na této kartě nás také nutí více nakoupit.

Existuje spousta triků, jak donutit zákazníka utratit víc peněz. Především výloha musí vzbuzovat pozornost a musí být často měněna. Pokud jsou dveře obchodu velmi široké, přiláká to více lidí, protože mají pocit anonymity, mají pocit, že mohou vejít a jenom se dívat bez toho, že by museli něco koupit. Ale nakonec si stejně něco koupí. V obchodech obvykle hraje příjemná a pomalá hudba a nejsou tam žádné hodiny, abychom zapomněli na čas. Také často nabízí akční ceny (dva za cenu jednoho, kup si jeden - druhý dostaneš zdarma apod.) Také uspořádání v obchodě se často mění tak, aby člověk musel jít a hledat to, co chce koupit, a musel tak v obchodě strávit více času, a tak je pravděpodobnější, že si koupí i něco navíc. Ve zkoušecích kabinkách v oděvech člověk vypadá v zrcadlech zdravější a štíhlejší. Maso vypadá čerstvější, je-li osvícené speciálním světlem, a v supermarketech jsou i kavárny nebo jiná místa, kde ženy mohou nechat své nervózní protějšky - právě oni totiž spěchají.

Aby se výrobky prodávaly, vymýšlí odborníci stále něco nového. Vedle kvality hraje významnou roli také obal, servis, dodací lhůta a financování. Ještě důležitější je image výrobku, která je tvořena reklamou. Drahé zboží musí být také exkluzivně prezentováno.

Reklama, dle mého názoru, ovlivňuje každého. Cílem reklamy je právě ovlivňovat lidi bez toho, aby si toho všimli. Je logické, že když si člověk musí vybrat ze dvou výrobků stejné ceny, vždy sáhne po tom, který mu bude povědomější. Jinak si myslím, že nejsem moc na módu, neběžím do obchodu, abych si koupila poslední výstřelek, jenž jsem právě viděla v reklamě.

Zároveň nerada smlouvám o ceně, protože na to nejsem zvyklá. V českých obchodech se nesmlouvá, ale dá se to zkusit na tržnici. V některých zemích je odmítnutí smlouvání skoro nezdvořilé. Smlouvání je velmi běžné například v Turecku nebo Egyptě.

Placení kreditní kartou dává člověku svobodu koupit si cokoliv chce, nemá-li peníze u sebe (pokud samozřejmě má peníze na účtu). Je to bezpečnější a levnější, banka obvykle neúčtuje poplatek, což při výběru z bankomatu zpravidla dělá. Na druhou stranu s kreditní kartou člověk pravděpodobně utratí hodně peněz, neboť peníze fakticky nevidí mizet.

Obchody se dříve zavíraly v šest hodin (některé dokonce v pět), ale dne si čím dál víc obchodů uvědomuje, že lidé potřebují nakupovat po práci, takže velké supermarkety zavírají až v devět nebo deset hodin večer. Většina z nich je také otevřena o nedělích a ve svátky.

Vždy si ráda udělám nákupní seznam. Nakupování je pak rychlejší a člověk nic nezapomene. Obchody jsou obvykle plné zboží a speciálních nabídek a člověk snadno zapomene pár věcí, které chtěl koupit. Také člověk neutratí tolik peněz, když nakupuje se seznamem.

Naše rodina obvykle nakupuje v supermarketech, protože je tu velký výběr zboží, jsou obvykle levnější než malé obchody a velmi pohodlné. Venku se dá parkovat. Dobře se zde nakupuje také oblečení, neboť si člověk může zboží vyzkoušet a nechat ho být bez vysvětlování, proč si jej nechce koupit. Chleba, rohlíky a mléko nakupujeme v malém obchůdku na rohu poblíž našeho domu. Oblečení ráda nakupuji v obchodních domech, protože je značkové, i když je dražší. Někdy si koupím něco levnějšího na místní tržnici, například kraťasy nebo trička, která jsou jen na jednu sezónu. Nevýhoda je, že na tržnici si člověk věci většinou nemůže vyzkoušet a pokud vyloženě nepožádá, tak téměř nikdy nedostane paragon a nemá tak možnost zboží reklamovat. Moje máma kupuje na tržnici rovněž ovoce a zeleninu; bývá totiž obvykle levné a čerstvé.

Lidé si kupují věci také v automatech, protože jsou obyčejně po ruce, když člověk čeká na autobus nebo na vlak a protože jsou k dispozici non-stop. Lidé si v automatech kupují žvýkačky, jízdenky, brambůrky nápoje atd. Ale pozor, někdy se může mince zaseknout a člověk nedostane nic. A někdy jsou úplně mimo provoz.

Muži rádi nakupují počítače, součástky na auta a podobné věci, ale co se týče jídla nebo oblečení, jdou přímo k tomu, co chtějí koupit, a koupí to bez přemýšlení. Ženy jsou váhavější, nejdřív si prohlíží výlohu, věci si několikrát v různých obchodech vyzkouší, hledají zvláštní slevy.

Co se týče nákupu přes Internet, jsem v tomto ohledu velmi konzervativní. Raději si zboží osahám, vyzkouším nebo očichám, než si ho koupím. Na Internetu je spousta věcí levnějších, ale obyčejně musí člověk platit i za dopravu, což se může o dost prodražit...