Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Podzim, jenž klidnou formou ukládá přírodu ke spánku. Podzim, jenž vytváří na listech různorodé tvary v nekonečných odstínech barev. Podzim, jenž v poklidu a se zpomalujícím se tempem odhání úmorná vedra zběsilého léta. Podzim, jenž má na svědomí spad listí, které zdobilo a ještě více zkrášlovalo stromy na jaře a v létě.

Nelze s čistou myslí konstatovat, že holé stromy ztratily veškerou svou krásu. Ne, naopak přichází jakýsi umělec z jiného světa, doprovázený chladem a bílým studeným práškem, který se na teplých rukou rozpouští. Umělec - jímaje se plátna, předmalovaného podzimem - svou poněkud odlišnou paletou přetváří dílo, jež podzim načal. Umělec, jehož si lidé znají jako zimu. Podzim mu poklidně předává plátno, předkreslené k dokonalosti, avšak zima mu dodává dokonalost jiného typu.

Podzim, kolik definic lze vymyslet, kolik hodin lze strávit přemýšlením a popisováním tohoto krásného období. Kolik obrazů lze namalovat za účelem napodobení podzimu. Kolik básní a písní, opěvujících toto období, lze vymyslet. Podzim - nepopsatelný a ničím nenapodobitelný umělec, vnášející do světa odlišnou atmosféru, než byla doposud.

Společnost jako by zapomněla a přestala si uvědomovat krásu tohoto třetího ročního období. Jako by společnost již nezajímala, omrzela či snad nudila ničím neovlivnitelná přítomnost podzimu. Kde jsou ty romantické večery, kdy si zamilované páry vyjdou ven a nohama brodíce se v opadaném listí zažívají krásné společné chvíle? Kde jsou děti, skákající a hrabající se v listí, které demonstruje matraci nebo žíněnku? Kde jsou děti, házející jedno po druhém hrsti listí, smějící se a v zápalu zábavy odbourávající všechny špatné vzpomínky? To opravdu podzim bere vážně jen příroda včetně veškeré fauny a flóry?

Lidé již přestali prožívat podzimní chvíle jako chvíle přicházející jednou za rok. Už je tolik nezajímá krása samotné přírody. Lidé raději budou sedět zavření v pohodlí svých domovů, dívajíce se na televizi a myslíce si, že je to nejlepší a nejdokonalejší vynález.
Kam se hrabe televize na přírodu? Televize, věc vynalezena člověkem, tudíž značně omezena. Oproti přírodě ve složitosti naprosto nekonkurující výmysl. Věc, která dělá lidi sobeckými a která vytváří negativní vztahy mezi lidmi. Jak lze vůbec srovnávat vynález, jenž je na světě ani ne sto let, s přírodou, formující se již několik miliard let?
Kdo je bohatší? Ten, který má na to koupit si takových televizí desítky, nebo snad ten, který dokáže přírodu vnímat lépe a více než všichni okolo?

Zamysleme se nad tím, že by jako lusknutím prstu zmizely ze světa téměř všechny lidské vynálezy, jako jsou auta, počítače, televize, rádia nebo peníze! Čemu by potom lidé věnovali pozornost? Skutečné kráse přírody, nebo by začali vymýšlet nové, lidskými mozky omezené vynálezy, zbytečně zabírající volný čas, který lze jinak věnovat mnohem lepším aktivitám?
Kdo je na tom lépe? Ten, kdo sedí na počítačem a zapojuje jeden, maximálně dva smysly? Nebo ten, jenž například zrovna leží pod stromem v opadaném listí a vidí mezi větvemi, na kterých drží již jen pár lístků, modré nebe, slyší zpěv ptáků, cítí vůni usychajícího listí na zemi a na dlaních cítí hrubý povrch suchého listí, jež se při stisku ruky s křupáním rozdrolí na malé lupínky?

Skutečnou krásu vnímá v dnešní době jen velmi malý zlomek lidí. Zbytek lidí si ani neuvědomuje, o co přichází, když si místo večerní procházky raději lehnou na gauč k televizi.

Začne společnost ještě někdy preferovat krásu přírody před pohodlím? Dle mého názoru se v přírodě relaxuje mnohem lépe než v domě, kde jsme izolováni. Člověk se již nesnaží využít veškerých prostředků, které mu příroda poskytla, vytváří si své vlastní, čímž se takřka odpoutává od skutečné krásy přírody.