Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Letos mi bude 30 let a už dlouho čekám. Taky jsem dlouho nevěděla, na co to vlastně čekám. Žila jsem v ulitě, v nesmyslném světě, který je mi doteď záhadou, ale o tom až někdy příště.
Poslední dva roky, po které vedu skautskou družinu Včeličky Vražné (dívky ve věku od 10 do 14 let), jsem už nad tím mnohokrát přemýšlela, jestli tedy ještě dál čekat. Došla jsem k názoru, že čekat se založenýma rukama, až něco přijde, je ztráta času. Proto jsem se rozhodla postupně si doplňovat skautské vzdělání. Už mám za sebou kurz ZZA, což považuji za svůj osobní největší úspěch. Za skautským vzděláním většinou cestuji, což je pro mě trochu problém, ale snažím se překonávat překážky tak, jak nás to učili naši zakladatelé a po nich naši vůdci a vůdkyně. Možná nikdy nepovedu skautský oddíl, ale chtěla bych alespoň pomáhat jej vést. Mám mnoho volného času a spoustu nápadů i kreativity v krvi. Chci se prostě jen cítit potřebně a dosahovat stále větších a hlavně vyšších cílů.
Myslím si, že už jsem se načekala dost a nyní do toho půjdu po hlavě, nikoliv však bezhlavě. Mám neustále pocit, že si musím něco dokazovat, že prostě můžu být ještě lepší a v tom se chci utvrdit.

Ke druhé části tématu: dnešní děti a vůbec dnešní dětská generace je velice zkažená různými nemocemi, ať už to jsou nuda, zahálka, stres, zakázané návykové látky a jejich požívání na veřejnosti nebo jejich samotné vystupování na veřejnosti. Vše je tak umělé, jakoby za zrcadlem, ve kterém, když se do něj podíváš, nevidíš nic jiného než černou rozmazanou skvrnu. Jsou strašně povrchní, není přeci důležité, co máš na sobě za značkové oblečení a jak super máš "nagelovaný účes", ale co máš v srdci a v hlavě. Jestli máš skutečné přátele a kamarády v oddíle nebo partu, která tě táhne ke dnu směrem do vězeňské cely. Nemám ráda, jak se vše dětem podbízí hlavně na internetu a v televizi. Vím, žijeme v době elektronické a uspěchané, ale proč se nezastavit uprostřed lesa, zavřít oči a vychutnávat si tu atmosféru naprosté svobody. A co teprve když s oddílem vyrazíte na objevnou výpravu plnou her a soutěží, a pak když zaplane oheň a všichni naslouchají té písni, která tu zní od věků a na věky, písni přátelství, dobra, lásky, pravdy, míru a matky přírody? To je přeci to nejcennější, co dětem můžeme nabídnout, tu příležitost setkat se s tím vším, co nás naplňuje a dělá lepšími lidmi.