Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Každý člověk je na něčem závislý. V dnešní době se mluví o drogách, alkoholu a cigaretách. Ale to není zdaleka vše. Nalezneme toho více...

Celý život jsme na něčem závislí a začíná to už od narození. Internet, sociální sítě, televize, mobilní telefon a další závislosti, které na nás číhají na každém rohu. Získat závislost na internetu není nic složitého. Po pár měsících si najdete postup, jak co nejrychleji zkontrolovat, aktualizovat a navštívit všechny oblíbené webové stránky. Je nemožné začít den bez návštěvy oblíbených blogů a webů. Během dne tento postup opakujete v každé volné chvíli - o polední pauze nebo před koncem školy či pracovní doby, aby vám náhodou něco neuteklo před odchodem domů.
Hodně lidí si však závislost na internetu nedokáže přiznat.

Každý den jsem svědkem závislých lidí na internetových službách typu Facebook, YouTube či Ask.fm... Dnešní lidé to dotáhli až k něčemu neuvěřitelnému.
Upřímně, dá se žít bez internetu? Těžko říct. Když koukám na mé spolužáky, kteří místo učení dávají přednost internetu a dopisování si s lidmi, kteří s nimi sedí ve stejné místnosti, zdá se mi to absolutně nepochopitelné. A tak jsem se vzdala vší techniky, kromě počítače, na který chodím jen občas, když něco potřebuji do školy nebo se s někým musím na něčem domluvit. Časem byste si na to taky zvykli a brali život jinak.

Před dvaceti lety lidé dokázali žít bez internetu a dalších technických vymožeností, jenže postupem doby jejich nároky stoupaly a počítač se stal součástí každodenního života. V dnešní době by bez počítačů a připojení k síti nemohla pracovat většina firem po celém světě. Dá se tedy říct, že internet je jedna z hlavních věcí potřebných pro žití.

Představte si, kdyby zničehonic přestala fungovat internetová a mobilní síť. Do České republiky by se přestal dovážet veškerý materiál - oblečení a hračky z Číny, auta z Itálie, Německa a USA, cigarety a alkohol z Anglie a Španělska a elektronika z Japonska. Přestali bychom kupovat exotické ovoce a mořské plody a ryby, které někteří berou na svém jídelníčku za samozřejmost. A to vše by se stalo jen díky tomu, že by se okolní země nemohly domluvit pomocí elektroniky.

Pro mnoho mladých lidí je rutina přijít ze školy, odhodit tašku pod stůl, zapnout počítač a do noci hrát počítačové hry, které vlastně ani nemají smysl. Zabít co nejvíce protivníků, to je cílem většiny her. Učí nás takové hry něčemu? Ani nápad!
Nedá se to ani považovat za zábavu, ale za žrouta času. Zábava dříve vypadala jinak. Když sněžilo, všechny děti běžely ven a sáňkovaly, dokud se neoteplilo a ony nejezdily po mokré trávě.
Kam se vytratila taková zábava? Jsme čím dál více lenivější a usnadňujeme si vše, jen aby nám zbylo více času na brouzdání po internetu a hraní her. Zeptejte se sami sebe: "Je tohle opravdový život, který chceme?"