Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jaro, léto, podzim, zima. Čtyři fáze roku v přírodě, čtyři fáze v člověku?

Jarem vše začíná, na jaře přilétají čápi, zvířata rodí mláďata, život začíná. Léto je obdobím horka, zralosti ovocných plodů, vrcholným obdobím roku. Podzim je příprava na konec. Teploty padají, stromy shazují listí. Zima je poslední fáze, která je bezpochyby nejkrutější. A co je pak? Jaro se opět vrátí a vše se opakuje.

Mnozí lidé srovnávají život s ročními obdobími. Dětství je údajně jarem života, vše je nejkrásnější v dětství. Dospělost a zralost je létem, vrchol, produktivní věk. Středním věkem má zase začínat podzim. První šediny ve vlasech a pomalá ztráta fyzické síly. A stáří je zimou. Pokud je to takto, pak zimou konči život a jaro už nikdy nepřijde. Proč? Jsme dopředu smíření s tím, že jaro je jen jedno?

Já nepovažuji dětství za jaro, vyspělost za léto, podzim jako střední věk a zimu za konec. Mládí je mládím, stáří zase stářím. Roční období také srovnávám s člověkem, ale jinak. Jar je několik, ne jen jedno. Stejně tak i jiných ročních období je více. Jaro je radost, štěstí, jistota, zima je bolest a utrpení. Kolik bolestí za život prožijeme, kolik zim musíme překonat?

Když se projdu do srpnové přírody, vidím, jak je vše už unaveno z těch veder. Jablka zrají na stromech, tráva usychá pod žárem slunce. Podívám se na oblohu a vidím ve velkých výškách kroužit hejna čápů. Už odlétají do Afriky, ale proč? Z horka do horka? Mířím ke starému továrnímu komínu, kde pár čápů stvořil tři mladé čápy. Komín by měl být prázdný, ale není, bohužel. Dva nezkušení čápi tam zůstali. Sedí smutně, nemohou létat. Jejich rodiče si vzali jejich schopnějšího sourozence, který s nimi odlétá na tropický kontinent. Přestože je léto, ti dva ubozí čápi musí prožívat zimu. Nemohou ani zamávat křídly, nemohou létat. Jakýkoliv pokus o let by skončil špatně, jejich dopad na betonovou dlažbu by je zabil. Je na nich, jaký konec si vyberou, zdali skonají hladem, nebo pádem. Ale pokud budou bojovat, pokud se budou opravdu snažit, dokážou nemožné.

Co je tedy jaro a co zase zima? Zažijeme je jen jedenkrát v životě? Střídají se podle čtyř fází lidského života, nebo podle jeho radostí a bolestí?

Žena, která bývala v minulosti půvabnou dívkou, se nyní dívá do zrcadla, v jehož odrazu vidí pravdu. Zrcadlo nelže, ukazuje pouze pravdu. Jak ta žena reaguje? Brala-li svou původní tvář za krásnou rozkvetlou krajinu a dnes ji vidí jako pochmurnou podzimní mlhu, jakou bolest prožívá? Je smířená s tím, že jaro se už nevrátí. Není to smutné?

Ale odvrátí-li ta žena pohled od zrcadla a podívá se za sebe na to, co po ní zůstane, co ona sama vytvořila, bude se radovat. Stvořila nový život, nové jaro, pokud z toho má skutečnou radost, tak zůstane mladá na věky.

Jak tedy vnímáme roční období života? Bereme je jako koloběh, nebo jako čtyřdílnou knihu?