Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

OSNOVA:

Každý máme ve svém životě určité hodnoty, kterých si vážíme a o něž nechceme přijít, ať už se jedná o rodinu, přátele, náš domov či zaměstnání. Ale celý náš život provází úspěchy a nezdary. Když tato slova vyslovíme za sebou, mohlo by nám připadat, že jsou ve vzájemném rozporu. Avšak na následujícím příběhu se můžeme přesvědčit, že tomu tak nemusí nutně být.

Má teta vedla spokojený život, žila ve zdraví s manželem a dětmi v rodinném domě a měla slušně placenou práci. Jenže s hospodářskou krizí přišlo i snižování stavu zaměstnanců, které se nevyhnulo ani firmě, v níž pracovala teta. Tudíž jednoho dne vyslechla větu: "Paní Kaldounková, je nám to líto, ale musíme vás propustit."
Ztráta zaměstnání ji zlomila, byla již zvyklá každodenně dojíždět za prací, která ji sice příliš nebavila a nenaplňovala, avšak za kterou byla slušně finančně ohodnocena a mohla tak výrazně přispět ke spokojenému chodu domácnosti. Tato nešťastná situace by se dala považovat za nezdar.

Teta byla nějaký čas vedena na úřadu práce jako nezaměstnaná a docházela na pohovory do nejrůznějších firem v okolí, ve kterých byla možnost nalézt slušnou práci.
Až po čase, když ji už opouštěla naděje, se na ni usmálo štěstí. Přijala místo v menší rodinné firmě, kde pomáhala postaršímu majiteli firmy se správou financí. Podnik se zabýval ruční výrobou kvalitního nábytku a práce ji opravdu bavila a naplňovala. Sice byla o něco méně placená, ale představa, že vstáváte do práce každý den s chutí a těšíte se na své spolupracovníky, kteří se již pomalu stávají vaší rodinou, je k nezaplacení.

Vše tedy přes všechna očekávání dobře dopadlo. A my se tak mohli přesvědčit, že úspěch a nezdar mohou jít ruku v ruce. Někdy musíme přijít o své hodnoty, abychom se pohnuli z místa a pochopili, že i po nezdaru může být lépe. Někdy nám totiž nové věci mohou "sednout" lépe než ty předešlé.