Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• výraz trinitologie označuje teologické učení o třech osobách jednoho Boha

Při promýšlení první otázky, která se týká pravdivosti dogmatu o Nejsvětější Trojici v dnešním světě, mne napadá: kdyby pravda o Trojjediném Bohu a vůbec pravda sama nebyla pravdou, byla by lží, a tu Bůh netoleruje, zavrhuje a trestá, natož aby byl on sám lží - to nelze. Trojjediného Boha lze vnímat skrze to, co stvořil, dokonce všemi smysly, cítit jeho blízkost v modlitbě i činech, ve chvílích radostných i bolestných a takto žít jako opravdový křesťan. Bůh je nám Otcem, když nás nazývá dětmi, Ježíš přítelem i bratrem a Duch svatý průvodcem a tím, který disponuje dary a ovocem, které hojně rozdává. Myslím, že je to pravda, která se nás dotýká a my ji cítíme, ale jen tehdy chceme-li a jsme-li ochotni pro to i něco obětovat, každý podle svých možností.

V kontextu mé osobní náboženské orientace bych si bezesporu vybrala trinitární (trojitou) vizi Boha. Je mi nejbližší. Ne že bych nesouhlasila s tou monoteistickou, ale které náboženství má jednoho Boha ve třech osobách? Je to tajemné a pro někoho možná těžko přijatelné, ale pro mne jako člověka, který uvěřil až v dospělosti, to byl celkem zásadní poznatek a věc osobní víry. Proč mít jednoho Boha, když jej můžu mít ve třech osobách? Také mě vždy fascinovalo, že si církev od svého založení na této vizi zakládá. Je to, dalo by se říci, jakási její image a s tou se hrdě prodírá mezi nově přicházejícími náboženstvími, a to až do dnešních dnů (lze zde zařadit i sekty a odnože různých náboženství, koneckonců také od křesťanství se vytvořilo několik dalších linií či větví).

Myslím si, že církev má neustále lidem všech sociálních i věkových vrstev co nabídnout. To proto, že ji budujeme spolu s Bohem a je postavena na vztahu s tímto Bohem - to, že je trojjediný, je bonus pro ty, kteří uvěřili. Církev je také zajímavá tím, že nám zprostředkovává setkání s živým Kristem. Pokud by byla tato církev zavalena lidskými strukturami, zatemní se Boží světlo, které z ní vyzařuje. Církev nám ukazuje na Boha - a je to právě Bůh trojjediný, Otec, Syn a Duch svatý. Tato Trojice nám káže obrátit se, aby církev mohla zazářit a být chrámem, který je plný lidí, kteří pějí chválu Bohu a obrací se zpět k Bohu. Co jediného je potřeba? Pokleknout a být pokorní srdcem tak, jako byl Kristus, který vyšel z Boha a v Duchu svatém se nám rozdává. Trojosobní Bůh má vždy své místo mezi lidmi, kteří jej chtějí poznat a naslouchat mu, vytvořit tak plnohodnotnou společnost.