Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Dadaismus je avantgardní umělecký směr, který vznikl během první světové války, konkrétně v roce 1916, ve švýcarském Curychu. Jeho kolébkou se stal Kabaret Voltaire, založený Hugem Ballem společně s dalšími umělci, kde se setkávali intelektuálové unikající před válečnými hrůzami.

Dadaismus se rozvinul jako protest proti válce, jejím hrůzám a nesmyslnosti tehdejších společenských i kulturních hodnot. Umělci vnímali moderní svět jako absurdní a iracionální. Hlavním cílem dadaistů bylo provokovat, šokovat a narušovat zavedené pořádky ve společnosti i umění.

Původ slova „dada“

Původ slova „dada“ je zahalen tajemstvím a sám o sobě symbolizuje náhodu a absurditu, které byly jádrem dadaistické filozofie. Jedna z teorií uvádí, že název vznikl náhodným výběrem při otevírání francouzsko-německého slovníku, což mělo podtrhnout dadaistickou fascinaci chaosem a spontaneitou. Další teorie spojuje název s francouzským výrazem „dada“, což je dětská hračka (houpací koník), čímž odkazuje na hravý a neformální charakter tohoto uměleckého směru.
Dadaisté sami však často zpochybňovali význam pojmenování svého hnutí, čímž zdůrazňovali svou opozici vůči racionalitě a snahu rozbít jakékoliv pevné systémy. Prohlašovali, že slovo „dada“ nemá žádný konkrétní význam, což bylo ve shodě s jejich odmítáním tradiční logiky a konvenčních hodnot. Název tedy není jen označením hnutí, ale i manifestací jeho principů – neuchopitelnosti, náhody a revolty.

Charakteristické rysy dadaismu

Revolta proti tradicím

Dadaismus se vymezoval proti všem tradičním formám umění, morálky i logiky. Dadaisté hledali chaos, absurditu a náhodu, čímž popírali zavedené normy. Tvrdili, že válka je důsledkem racionálních a logických systémů, a proto bylo odmítnutí racionality základem jejich tvorby.

Náhoda a absurdita

Tvůrčí procesy často zahrnovaly prvky náhody. Například Tristan Tzara vyvinul techniku skládání textů z náhodně vystříhaných slov, která se zamíchala a znovu poskládala. Hans Arp vytvářel koláže „podle zákonů náhody“, ale zároveň dbal na estetiku.

Multimediální přístup

Dadaismus zahrnoval literaturu, výtvarné umění, divadlo, hudbu i performativní akce. Hugo Ball se proslavil svými zvukovými básněmi, například Karawane, složenými z nesmyslných slabik. Dadaisté také inscenovali provokativní akce v Kabaretu Voltaire.

Ironie a humor

Humor sloužil jako nástroj kritiky společnosti. Dadaisté často využívali černý humor a cynismus k zesměšnění tradičních hodnot.

Antiumění

Základem dadaismu bylo popření samotného konceptu „umění“. Marcel Duchamp, jeden z nejvýznamnějších dadaistů, prezentoval obyčejné předměty jako umění (termín „ready-made“ označuje běžné, sériově vyráběné předměty, jež umělec vybral a označil za umělecké dílo), například slavnou Fontánu (1917) – obyčejný pisoár, který Duchamp zakoupil v obchodě, otočil ho vzhůru nohama a podepsal pseudonymem R. Mutto.

Představitelé a díla

• Hugo Ball – organizátor Kabaretu Voltaire, autor manifestů a tvůrce zvukových básní, např. Karawane (1916)
• Tristan Tzara – básník a teoretik, autor Dadaistického manifestu (1918), propagoval metody náhody v literatuře
• Marcel Duchamp – tvůrce konceptu „ready-made“; jeho díla jako Fontána (1917), Kolo od bicyklu (1913) a L.H.O.O.Q. (1919) radikálně změnila vnímání umění
• Hans Arp – malíř a sochař, známý kolážemi jako Collage Arranged According to the Laws of Chance (1916–17)
• Kurt Schwitters – tvůrce směru „Merz“, který zahrnoval koláže z odpadních materiálů, kupříkladu Merzbild 1B (1919)
• Sophie Taeuber-Arp – klíčová představitelka švýcarského dadaismu, známá geometrickými obrazy a návrhy interiérů, např. Dada Head (1920)

Historický kontext

Dadaismus vznikl jako reakce na první světovou válku, která byla považována za selhání lidského rozumu. Dadaisté odmítali nacionalismus, militarismus i víru v pokrok. Hnutí nemělo jednotnou formu a šířilo se do Berlína (kde se více zaměřovalo na politickou kritiku), Paříže (kde postupně přešlo v surrealismus) a New Yorku (kde Duchamp spolupracoval s Man Rayem a Francisem Picabiou).

Význam dadaismu

Ačkoliv dadaismus jako hnutí existoval jen krátce (do počátku 20. let), jeho vliv byl zásadní. Ovlivnil surrealismus, konceptuální umění, happeningy i moderní performativní akce. Důraz na provokaci, absurditu a svobodu tvorby nacházíme také v punkové subkultuře a hnutích jako Fluxus. Dadaismus redefinoval, co může být uměním, a jeho odkaz přetrvává v současné kultuře.

Shrnutí

Dadaismus byl umělecký směr, který vznikl z chaosu první světové války. Hlavním cílem bylo narušit konvenční umění a společenské normy. Jeho odmítnutí tradičních hodnot a experimentální přístupy měly trvalý dopad na vývoj moderního umění a kultury. Přestože bylo hnutí krátkodobé, jeho odkaz inspiruje umělce i dnes.