ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.cz ← www.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.

Menu

   
­­­­
Hodnocení pojmu slovnicek-pojmu

Aktuální známka: 1.55
Hodnoceno: 47x Prosím, ohodnoť pojem

  1. útvary jazyka – spisovný jazyk + projevy hovorové i nespisovné (obecná čeština, nářečí, slang)
  2. zvukové prostředky – rytmus, rým
    • eufonie (libozvučnost) – příjemné uspořádání zvuků v projevu (př. Toman: V mlhách stříbrných měsíčních paprsků se taví sníh)
    • onomatopoie (zvukomalba) – napodobení zvuku slovy (př. Erben: Na topole podle skal zelený mužík zatleskal; Mácha: Řinčí řetězů hřmot)
    • paronomázie – opakování stejných hlásek ve slovech stejného základu (př. Kollár: Slavme slavně slávu Slávů slavných)
    • zvukosled – pravidelné opakování stejných hlásek ve verši (př. Biebl: Tyčinky v tichých a bílých liliích ve světle zeleném světle zeleně…)
  3. stylové rozvrstvení slovní zásoby – slova stylově neutrální nebo stylově zabarvená (eufemismy, archaismy, historismy, poetismy apod.)
  4. textové prostředky – styl vyprávěcí, popisný, charakterizační, úvahový; monolog, dialog; autorská řeč, řeč postav (přímá, polopřímá, nevlastní přímá)
  5. syntaktické prostředky – využití různých druhů vět, vyjadřování slovesné a jmenné, slovosled
  6. pojmenování
    1. přímá:
      • básnický přívlastek (epiteton)
        • konstans (označuje stálou vlastnost), př. bílý sníh
        • ornans (ozdobný), př. Mácha: růžový večer
        • přirovnání, př. oči jako dva pecny, slzy co perly
      • paralelismus – dva jevy postaveny vedle sebe, př. Florian: Uměl jsem jedním tahem tvoje ruce – holubici, zobající na psacím stroji
      • antiteze – přirovnání protikladem
        • teze, př. odněkud kůň vyjíždí
        • popření, př. on nevyjíždí
        • přirovnání, př. Čelakovský: on větrem letí
    2. nepřímá (obrazná) = tropy
      • metafora – přenesení pojmenování na základě podobnosti, př. Mácha: bledá tvář luny
      • personifikace (zosobnění) – lidské vlastnosti a činy se přenášejí na neživé objekty, př. Mácha: o lásce šeptal tichý mech
      • metonymie – přenesení pojmenování na základě věcné spojitosti, př. celé město klečelo na kolenou posloucháme Mozarta (= jeho hudbu)
      • synekdocha – druh metonymie, spojitost kvantitativní, část označena celkem a naopak, př. Nezval: A v létě tyčí se tu kukuřičná zrna (= klasy)
      • perifráze – rozvedená synekdocha, vyjádření opisem, pomocí typických znaků, př. Bezruč: Až bude růst nade mnou tráva (= až zemřu)
      • eufemismus – zjemnění výrazu, př. zesnul, odešel
      • hyperbola – nadsázka, zveličení výrazu, př. stokrát děkuji, tisíckrát vás líbám, les komínů
      • oxymóron – spojení slov protichůdného významu, kontrast, zdánlivá nelogičnost, př. Mácha: chodí jako živá mrtvola mrtvé milenky cit, zbortěné harfy tón
      • ironie – využití slov v opačném významu, př. Havlíček: oslí uši právě dobře ke koruně sluší
      • sarkasmus – zesílená ironie, př. Bezruč: …a tak dostal Halfar místo (= hrob sebevraha)
      • alegorie (jinotaj) – utajení skutečného obsahu, například v bajkách
    3. figury – zvláštní obraty větné stavby, zdůrazňující myšlenku
      • opakování slov
        • ve větě, verši = epizeuxis, př. Wolker: Utichly továrny, utichly ulice
        • na začátku veršů = anafora, př. Nezval: Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil / na břehu řeky Svratky roste nízká tráva
        • na konci veršů = epifora, př. Erben: Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?
        • na konci a na začátku verše = epanastrofa (palilogie), př. Čelakovský: Střela ta se zaryla v bílá ňadra, v bílá ňadra prvního Tatařína
      • gradace – stupňování významu, př. Nezval: …kde je voda modravá a nebe modravé a hory modravější
      • řečnické figury
        • apostrofa – oslovení, př. Hrubín: Čechy krásné, Čechy mé, obraze rámu prastarého
        • řečnická otázka – nevyžaduje odpověď, př. Bezruč: Kdo na moje místo, kdo zvedne můj štít?
        • inverze – změněný slovosled, př. Sova: kachna s peřím zelenavým

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Vložené/upravené: 16.10.2009

­­­­

Diskuse k pojmu
Jazykový plán

© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.

Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí

Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)