Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Podstatná jména (substantiva) jsou jednak názvy osob (člověk, žena, muž), zvířat (pes, čmelák) a věcí (auto, mrak), jednak samostatné názvy pro vlastnosti (zeleň, lenost), děje (písknutí, zvolání) a vztahy (láska, nenávist).

Názvy osob, zvířat a věcí označují to, co je hmotné (osoba, kočka, skála, oceán). Nazývají se podstatná jména konkrétní. Ta dále dělíme na podstatná jména obecná a vlastní:

• obecná podstatná jména neoznačují určitou osobu, zvíře nebo věc, nýbrž označují je obecně, znamenají kteroukoliv osobu, zvíře nebo věc toho druhu (novinář, země, potok, osel, dub, truhlář)
• vlastní podstatná jména označují jednu určitou osobu, jedno určité zvíře, jednu určitou věc (Tomáš, Brno, Škoda, Krkonoše, Alík)

Názvy vlastností, dějů a vztahů označují naopak to, co je nehmotné (důvěřivost, zavanutí, krok, čas, jásot). Nazývají se podstatná jména abstraktní.

Podstatná jména patří společně s přídavnými jmény, zájmeny, číslovkami a slovesy do ohebných slovních druhů. V češtině je mezi slovními druhy řadíme na první místo.

Rod a číslo

Ve větě jsou podstatná jména nejčastěji podmětem nebo předmětem, ale mohou být i jiným větným členem. Mění tvary podle pádu a čísla, a mají vždy jeden ze tří rodů: mužský, ženský, nebo střední (ten, ta, to).

U podstatných jmen rodu mužského se rozlišují jména životná (muž) a neživotná (stroj). K podstatným jménům neživotným se počítají i jména hromadného významu označující množství živých bytostí, jako například národ, zástup, hmyz apod.
Cizím odborným názvem se rod mužský a podstatné jméno rodu mužského nazývá maskulinum (v mn. č. maskulina), rod ženský a podstatné jméno rodu ženského femininum (v mn. č. feminina) a rod střední a podstatné jméno rodu středního neutrum (v mn. č. neutra).

Podstatná jména mají obvykle dvojí číslo: jednotné (singulár) a množné (plurál).
U několika slov je jiný rod v čísle jednotném a jiný v čísle množném (dítě, rod střední, vzor kuře – děti, rod ženský, vzor kost; oko, rod střední – oči, rod ženský; kníže, rod mužský – knížata, rod střední aj.).

Jména hromadná, látková a pomnožná

Některá podstatná jména mají jen tvary čísla jednotného, ale znamenají více věcí téhož druhu. Jde o podstatná jména hromadná. Ta bývají tvořena zejména koncovkou -í (jehličí, dříví, listí, kamení) a příponami -oví (křoví, stromoví), -ina (chudina, březina), -stvo (obyvatelstvo, lidstvo, členstvo, učitelstvo) a -ctvo (rolnictvo, žactvo, ptactvo).

Některá podstatná jména mají zpravidla pouze tvary čísla jednotného, ale označují jimi jak část, tak i celek – tj. látku samu, a to bez zřetele na množství (cukr, voda, železo, písek, pivo, sníh, krev). Nazýváme je podstatná jména látková. Jejich tvary čísla množného mají jiný slovní význam – např. železa (= pouta nebo pasti na zvěř), vody (minerální ⇒ dvě vody = dvě sklenice vody) apod.

Některá podstatná jména mají tvar čísla množného i tehdy, označují-li pouze jednu věc (Čechy, Krkonoše, dveře, záda, ústa, vrata, Vánoce, housle). Jedná se o podstatná jména pomnožná.

Skloňování podstatných jmen

Podstatná jména – stejně jako přídavná jména, zájmena a číslovky – skloňujeme. To znamená, že tzv. pádovými koncovkami vytváříme sedm pádů v čísle jednotném a v čísle množném.

Skloňování podstatných jmen pak rozdělujeme na tři skupiny podle rodu: na mužské, ženské a střední. V každé skupině rozeznáváme podle zakončení v 1. pádě, popřípadě podle koncovky ve 2. pádě, několik vzorů.

Skloňování podstatných jmen rodu mužského

Neživotná podstatná jména rodu mužského mají 1. pád jednotného čísla vždy bez koncovky.
Životná podstatná jména rodu mužského mají 1. pád jednotného čísla buď bez koncovky, nebo s koncovkou -a či -e.

U podstatných jmen životných i neživotných bez koncovky, tzn. zakončených na souhlásku, rozlišujeme podle tvaru ve 2. pádu jednotného čísla dvojí skloňování, a máme tedy pro ně 4 vzory.
U podstatných jmen životných s koncovkou (-a nebo -e), tzn. zakončených na samohlásku, rozlišujeme podle dané koncovky dvojí skloňování, a máme tedy pro ně 2 vzory.
Pro skloňování podstatných jmen rodu mužského tak používáme celkem 6 vzorů: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce.

Skloňování podstatných jmen rodu ženského

Podstatná jména rodu ženského mají 1. pád jednotného čísla jednak s koncovkou, jednak bez koncovky.

U podstatných jmen ženského rodu s koncovkou (-a nebo -e) rozlišujeme podle dané koncovky dvojí skloňování, a máme tedy pro ně 2 vzory: tvrdý (-a) a měkký (-e).
U podstatných jmen ženského rodu bez koncovky rozlišujeme podle tvaru ve 2. pádu dvojí skloňování, a máme tedy pro ně 2 vzory.
Pro skloňování podstatných jmen rodu ženského tak používáme celkem 4 vzory: žena, růže, píseň, kost.

Skloňování podstatných jmen rodu středního

Podstatná jména rodu středního mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku vždy (-o, -e nebo -í). Podle ní pak rozlišujeme skloňování.
Pro skloňování podstatných jmen rodu středního tak používáme celkem 4 vzory: město, moře, kuře, stavení.