Menu
Slovníček pojmů z literatury a mluvnice Symbolismus
Symbolismus je umělecký a literární směr, který vznikl ve Francii v 80. letech 19. století jako reakce na pozitivismus, realismus a naturalismus. Svou poetikou byl také odpovědí na materialistické a vědecké tendence tehdejší společnosti. Jeho cílem bylo proniknout pod povrch smyslově vnímané reality a vyjádřit hlubší, často esoterické významy prostřednictvím symbolů.
Charakteristika
Symbolisté usilovali o zobrazení skrytých skutečností a vnitřních světů člověka. Odmítali popisnost a objektivitu předchozích směrů, místo toho využívali metafory, obrazy a symboly k vyjádření nálad, emocí a myšlenek. V literatuře kladli důraz na hudebnost jazyka a snažili se evokovat pocity spíše než konkrétní obrazy.
Inspiraci hledali v mysticismu, esoterice a východních filozofiích.
Symbolismus čerpal z filozofických děl Arthura
Schopenhauera a Friedricha
Nietzscheho, jejichž myšlenky o umění jako prostředku poznání a
úniku od povrchní reality měly na symbolisty zásadní vliv.
Ideje Schopenhauera o umění jako způsobu, jak uniknout omezujícím vlivům vlastní vůle, a Nietzscheho názory na umění jako nástroj pro transformaci reality, nacházely odezvu u symbolistů ve svém hledání hlubšího významu.
Význam
Symbolismus významně ovlivnil moderní literaturu a umění, položil základy pro směry jako dekadence a surrealismus a ovlivnil i některé aspekty impresionismu, především v důrazu na subjektivní zážitek reality.
Jeho zdůraznění subjektivity a hledání hlubšího smyslu inspirovalo nejen literáty, ale i výtvarné umělce (například Gustava Moreaua a Odilona Redona) a hudební skladatele, jako byl Claude Debussy. Symbolismus tak vytvořil komplexní meziumělecký směr.
Principy
- použití symbolů – symboly, jako jsou běžné objekty, barvy nebo postavy, slouží k vyjádření abstraktních myšlenek a emocí, které nejsou přímo popsány, ale nabízejí mnohoúrovňové interpretace
- subjektivita – důraz na individuální prožívání a osobní interpretaci světa
- hudebnost – využití rytmu, melodie, aliterace a asonance v jazyce k evokaci nálad
- sugestivnost – snaha vyvolat pocity a představy bez explicitního popisu
- duchovno – zaměření na mystiku, sny a nadpřirozené prvky, inspirované okultismem, křesťanskou tradicí a východními filozofiemi
Historický kontext
Symbolismus vznikl ve Francii v 80. letech 19. století jako reakce na pozitivismus, realismus a naturalismus, které kladly důraz na objektivní a vědecký popis reality.
Symbolisté se odvrátili od této popisnosti a hledali hlubší, esoterické významy, často inspirované romantismem a mysticismem. Jejich pohled na svět ovlivnil i rozvoj moderní psychologie a zájem o sny a nevědomí.
Představitelé a díla
- Charles Baudelaire – předchůdce symbolismu, jeho sbírka Květy zla (1857, Les Fleurs du mal) ovlivnila další generace symbolistů
- Paul Verlaine – básník melancholie a jemných nálad, autor sbírky Saturnské básně (1866, Poèmes saturniens) a programového textu Prokletí básníci (Les Poètes maudits)
- Arthur Rimbaud – výrazný symbolistický básník, známý svou sbírkou Iluminace (1874, Illuminations), jež experimentuje s jazykem a obrazností
- Stéphane Mallarmé – tvůrce komplikovaných a záhadných básní; jeho dílo Faunovo odpoledne (1876, L´Après-midi d´un faune) inspirovalo skladatele Clauda Debussyho; jeho esej Krize verše (Crise de vers) shrnuje symbolistické principy poezie
Symbolismus v české literatuře
V české literatuře se symbolismus prosadil na přelomu 19. a 20. století a ovlivnil tvorbu několika významných autorů:
- Otokar Březina – vlastním jménem Václav Jebavý, považován za nejvýznamnějšího představitele českého symbolismu; jeho sbírky Tajemné dálky (1895) a Svítání na západě (1896) reflektují hluboké duchovní a filozofické otázky, inspirované Schopenhauerem a Nietzschem
- Antonín Sova – jeho díla, jako například sbírka Z mého kraje (1893), kombinují symbolistické prvky s impresionismem, zaměřují se na přírodu a lidské emoce
- Karel Hlaváček – básník a výtvarník, jehož tvorba je spojována s dekadencí a symbolismem; sbírky Pozdě k ránu (1896) a Mstivá kantiléna (1898) jsou prosyceny melancholií a mystikou
- Jiří Karásek ze Lvovic – básník a kritik, jehož díla kombinují symbolismus s dekadentní estetikou
Tito autoři přinesli do české literatury nové estetické hodnoty a obohatili ji o hlubší symbolické významy, čímž přispěli k jejímu modernistickému vývoji.
Shrnutí
Symbolismus je umělecký směr, který se snažil proniknout pod povrch vnímané reality a odhalit hlubší, často skryté významy prostřednictvím symbolů. Reagoval na pozitivistické a realistické tendence své doby a položil základy pro mnoho moderních uměleckých směrů. Měl vliv nejen na literaturu, ale také na výtvarné umění a hudbu. V české literatuře našel své výrazné představitele, kteří obohatili národní literární tradici o nové estetické a filozofické prvky.
Diskuse k pojmu
Symbolismus
Štítky
krása přírody velká kniha pohádek co je kritika černý mnich dům ozvěn ludvík souček šmoulove Eva Kantůrková krasosmutnění Zlomené srdce Much ohlas písní Příšerné příběhy Toto se nemělo stát básnické sbírky Michael Crichton Takov duhové pohádky stařec Havárie ryan Ztracený symbol Dům bez pána průvodní dopis moje knížka Ječmínkovi finna michal viewegh luxus pražský orloj
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 716 518 652
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 3
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2025 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí