Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Alexandr Alexandrovič Blok byl básník ruské moderny. Spolu s Andrejem Bělým (Andrei Bely) byl nejdůležitějším zástupcem takzvané druhé generace symbolistů.

Narodil se 28. listopadu roku 1880 v ruském Petrohradu jako syn profesora práv a literární překladatelky. Jeho rodiče se ale odloučili ještě před jeho narozením, takže se svým otcem vůbec nežil.

V roce 1906 ukončil studium filologie a právních věd na tamější univerzitě.

Již roku 1902 uveřejnil časopisecky svůj první básnický cyklus Nová cesta (rusky Новый путь / německy Neuer Weg). Jeho díla vznikala jak pod vlivem romantické literatury, která mu byla důvěrně známá již od dětství, tak pod vlivem filozofie sovětů.

Své milostné zážitky popsal v díle Verše o krásné dámě (1898-1904, Стихи о Прекрасной Даме / Verse von der Schönen Dame) poeticko-mystickým způsobem. Avšak již ve svém druhém svazku básní, jež vznikaly v letech 1904-1908, ustoupilo postavení mystiky do pozadí - byla vystřídána patriotickými a vlasteneckými tóny.

V roce 1903 se Blok oženil s Ljubov Mendělejevovou, která byla dcerou Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva, ruského chemika a tvůrce periodické tabulky prvků.

Cestu do Itálie na jaře roku 1909 pojal Alexandr Blok jako oproštění se od událostí Rusko-japonské války a sociálních problémů jeho země, které jako občan a student velmi vnímal. Jeho cyklus básní Škaredý svět (Schreckliche Welt), jež vznikal v letech 1909-1916, odráží vnitřní konflikty mezi iluzionisty, co věří v onen svět, ruskou realitou a osobními problémy. Po téměř dvou letech tvůrčí stagnace pak vznikly jeho básně Dvanáct (1918, Двенадцать / Zwölf) a Skythové (1918, Скифы / Skythen).

Alexander Blok zemřel 7. srpna 1921 ve svém bytě v Petrohradu. Po třech dnech byl pohřben do rodinného hrobu na smolenském hřbitově. Roku 1944 byly jeho kosterní pozůstatky převezeny na hřbitov Wolkow.