Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Baldur Benedikt von Schirach se narodil 9. května 1907 v Berlíně. Otec byl německým aristokratem, matka Američanka. Během studia historie umění a německého folkloru na univerzitě v Mnichově vstoupil roku 1925 do NSDAP.

Pro svoje prosocialistické zaměření si nerozuměl se svými aristokratickými vrstevníky a stal se z něj odpůrce majetných vrstev. Díky svému politickému cítění se stal militantním nepřítelem katolické církve.
Jednou z von Schirachových vlastností byla schopnost vzbudit nadšení a zápal mezi mládeží, což z něj spolu s jeho oddaností Hitlerovi učinilo přirozeného kandidáta na post vůdce Spolku nacionálně-socialistických německých studentů (NSDStB, Nationalsozialistischen Deutschen Studentenbunds). Tím se stal roku 1929. Dva roky nato se stal říšským mládežnickým vůdcem NSDAP (Reichsjugendführer).

Von Schirach byl také vynikající organizátor, díky ustavičné propagandě strany se mu dařilo na mohutných shromážděních mládeže získávat statisíce nových horlivých členů strany. Díky přílivu mladé krve se mu z Hitlerjugend podařilo vytvořit masové hnutí, které mělo roku 1936 šest milionů členů. Hlavní myšlenka, které se držel, byla výchova mladých vojáků pro Hitlerovu válečnou mašinérii. Tato idea kladla důraz na charakter, poslušnost a vůdcovství ve spojení se směsí pohanského romantismu, militarismu a naivního vlastenectví. Členové Hitlerjugend byli přesvědčeni, že jsou základem nové árijské rasy.

Přestože byl Baldur von Schirach mimořádně úspěšný, nebyl imunní vůči pletichám ostatních vysoce postavených nacistů. Stal se terčem pro lidi jako Martin Bormann, kteří žárlili na jeho popularitu. Což ostatně podkopalo jeho důvěryhodnost, v důsledku níž byl zbaven velení Hitlerjugend.

V srpnu 1940 byl jmenován guvernérem ve Vídni. Bormann nadále podsouval Hitlerovi falešné informace o von Schirachových aktivitách, především o jeho žádostech o lepší zacházení s Východoevropany. Von Schirach také vyjádřil svůj nesouhlas se způsobem, jakým byli z Rakouska deportováni Židé, ovšem skutečnost, že se podílel na odsunu 185 tisíc Židů z Vídně do Polska, mu po válce přitížila.

Před norimberským soudem v roce 1946 popřel jakékoli vědomí o holokaustu, odsoudil Hitlera jako "vraha milionů" a nazval Osvětim "nejďábelštějším masovým vražděním v dějinách". Byl odsouzen na dvacet let za zločiny proti lidskosti, po odpykání trestu byl propuštěn v roce 1966.

Ve svých pamětech Věřil jsem v Hitlera uvedl, že mohl vykonat více proti zřízení koncentračních táborů. Také přijal odpovědnost za infikování mladé generace nacistickými idejemi a považoval za svou povinnost bránit jakýmkoli myšlenkám a snahám o obnovení nacismu.
Zemřel 8. srpna 1974.

DÍLO:

• Die Pioniere des Dritten Reiches (1933)
• Revolution der Erziehung. Reden aus den Jahren des Aufbaus (1938)
• Věřil jsem v Hitlera (1967, Ich glaubte an Hitler)
• Vorwärts! Vorwärts! schmettern die hellen Fanfaren (1933 ve filmu Chlapec z Hitlerjugend/Hitlerjugend Quex) - píseň, kterou von Schirach napsal pro Hitlerjugend