Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Ben Jonson pocházel ze vznešené rodiny a začal studovat na jedné z nejlepších středních škol alžbětinské Anglie. Studium ale nedokončil, protože jej pravděpodobně jeho nevlastní otec ze školy vzal a dal učit zedníkem. Jonson se ovšem raději dal nejprve naverbovat do války v Nizozemí a koncem devadesátých let 16. století se stal hercem, i když jeho herecký talent byl zřejmě nevalný. Jeho bouřlivácká a nepoddajná povaha jej ovšem brzy zapletla do aféry kolem uvedení satirické komedie Psí ostrov Thomase Nashe. Zatímco autor uprchl, Jonson spolu s dalšími dvěma herci byl zatčen. Ale spoluautorství textu mu nebylo prokázáno, a byl tedy propuštěn. Podruhé se ve vězení ocitl v roce 1598, protože zabil v souboji jiného herce. Hrozila mu šibenice, byl mu však nakonec jen vypálen cejch na palci.

Téhož roku měl svou první velkou premiéru - Každý podle svého humoru. Bojovný a agresivní Jonson se pak zapletl do tzv. války divadel. Probíhala v letech 1599-1602 mezi divadly dětských herců, oblíbenými intelektuální elitou a dvorskými kruhy, a divadly profesionálních dospělých herců, opírajícími se o spojenectví mezi vládou a měšťanstvem. V tomto sporu, v němž se vyjasňovala pozice a funkce anglického renesančního divadla, se Jonson postavil na stranu intelektuální elity. Tato strana prohrála, ale jemu samotnému to paradoxně přineslo později velký vzestup. Po kratším odmlčení začal Jonson v roce 1603 psát texty pro nového krále Jakuba I. Stuarta a od dalšího roku už pravidelně připravoval dvorská představení - tzv. divadla masek, pro něž psal libreta. V roce 1616 mu Jakub I. přiřkl za tuto činnost roční penzi.

Rokem 1605 začalo největší a nejdůležitější období v Jonsonově dramatické tvorbě. V tomto roce či snad na začátku roku příštího napsal svou nejznámější komedii Volpone aneb Lišák (bývá také někdy uváděna pod názvem Lišák Volpone). Její žánr je možné označit za satirickou komedii. Není tu nejmenší stopy po optimismu a jasu Shakespearových komedií. Doba alžbětinská se měnila v dobu jakubovskou, měnilo se i drama. Jonson kreslil jízlivě, nekompromisně, tvrdě společnost plnou lakotnosti, chtivosti zlata a peněz, intrik, podvodů, úskoků. Psal věcné dialogy, vyjadřoval se prostě, přibližoval řeč svých her hovorové mluvě. Především se však v jeho díle začala prosazovat snaha, jež potom charakterizovala celé jakubovské drama: co nejpřesněji analyzovat a sdělit morální problém, jež trápí i ničí lidské duše. V tomto duchu vytvořil Jonson i své další komedie: Epicoena aneb Mlčenlivá žena a Alchymista. V roce 1614 napsal Jonson čtvrtou ze svých vrcholných komedií Bartolomějský jarmark. V roce 1616 následovala hra Ďábel je osel, po níž se na deset let odmlčel. Svou dráhu dramatika zakončil třemi texty, které napsal mezi lety 1626-1632: Burza novinek, Nový hostinec a Magnetická žena.