Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Cyrano de Bergerac [sirano d beržerak] se narodil 6. března roku 1619 v Paříži a zemřel 28. července roku 1655 také tam.
Vlastním jménem se jmenoval Hector Savinien de Cyrano.
Byl to romanopisec, básník a dramatik.
Jeho otec byl advokátem u pařížského soudu.

Studoval na koleji Beauvaiské, jejíhož ředitele zkarikoval v komedii Napálený školomet /Le pédant joué/. Za válečných akcí v letech 1639 a 1640 byl dvakrát těžce zraněn, a tak zanechal vojenské dráhy. V Paříži byl žákem epikuristického filosofa Gassendiho a ateisty La Motte le Vayera, stýkal se s libertiny, s autory ruletek d'Assoucym a Scarronem. Psal veršované Mazarinády /Mazarinades/. Mecenáši vévodovi d'Arpajon věnuje Různá díla, obsahující kromě jeho břitce satiristických listů a zmíněné komedie také tragédii Smrt Agrippiny /Mort d Agrippine/, pozoruhodnou dramaticky i odvážným nevěrectvím.

Byl nemocen syfilidou, zraněn padajícím trámem, přišel u nového mecenáše o část rukopisů, umírá ve 36 letech.

Nejvýznamnější jsou jeho utopické cestopisy se souhrnným názvem Druhý svět. Vydal je po jeho smrti jeho přítel Le Bret. První cestopis Cesta na Měsíc byl uveřejněn roku 1657, z opatrnosti vytečkoval odvážná místa, teprve ve 20. století bylo vydáno plné znění. Druhý cestopis Cesta do Sluneční říše byl vydán roku 1662, dosud je znám jen z tohoto textu. Cyrano se zde opírá o předchůdce (Campanellu, Wilkinse, Godwina). Vyjadřuje zde svůj materiální a ateistický světový názor, podrobuje satir. kritice svou dobu. Předjímá budoucí vědecké teorie (teorie transformismu - později označené jako evoluce) i vynálezy (fonograf). Je jedním z nejpronikavějších a nejodvážnějších svobodomyslných duchů 17. století, kteří psali ve stínu oficiální ideologie.