Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Narodila se 13. června 1893 v Oxfordu v rodině anglikánského duchovního, který byl také ředitelem pěveckého sboru a klasickým filologem. Díky otci získala zájem o klasické jazyky a literaturu a melodický hlas, který dokázala zaujmout posluchače při její pozdější přednáškové činnosti. Vyrůstala jako jedináček v okruhu dospělých členů rodiny, byla velmi zvídavá a inteligentní. V patnácti letech byla poslána studovat internátní střední školu v Salisbury. Na této škole nebyla spokojena, navíc po onemocnění spalničkami zůstala holohlavá. Při výšce 180 cm, silné postavě a neohrabanosti nebyla ideálem pro manželství.
V 18ti letech získala stipendium na dívčí kolej Sommerville v Oxfordu, ale ani zde nezapadla do představ o řádné studentce. V době, kdy přístup na vysokou školu pro ženy byl pouze výjimečný a při studiu musely studentky doprovázet gardedámy, se Sayersová výstředně oblékala i chovala, na veřejnosti kouřila doutník, obklopila se skupinou rebelů, psala básně a vedla vášnivé diskuse.
Absolvovala v Oxfordu s titulem v moderních jazycích jako jedna z prvních žen. Po okončení školy odjela zpět na otcovu faru a věnovala se četbě. Krátce učila na místní obecné škole. V roce 1918 se rodina odstěhovala na odlehlý venkov, kde nemohla najít naprosto žádné pracovní uplatnění. Po krátkém působení ve Francii se ocitla v roce 1921 v Londýně a začala pracovat v Bensonově reklamní agentuře jako textařka a zůstala tam 10 let. Kolegové ji seznámili s bohémským prostředím Chelsea a Bloomsbury a Sayersová se našla v bouřlivých diskusích a nápaditém oblékaní a chování.
V době, kdy vydala první detektivní román (Vražda žádá metodu - 1923) nebyla provdaná a čekala dítě. Syn se narodil v roce 1924 (porod byl tajný po půlroční dovolené na neznámém místě), dala ho na vychování a později v závěti uvedla, že se o jejím životě smí psát až 50 let po její smrti. Kdo je jeho otcem se neví.
V roce 1926 se vdala za bývalého válečného zpravodaje Osvalda Arthura Fleminga, kterého finančně podporovala až do jeho smrti v roce 1950. Zajímavé je, že adoptovali syna Sayersové, ale nikdy s nimi nebydlel.
Kromě psaní detektivních příběhů přispívala do filosofického časopisu Modern Languages, překládala ze starověké francouštiny, dále přispívá do rozhlasu, přednáší.
V roce 1937 je jejím hrdinou naposledy lord Petr, od té doby se zřekla literární činnosti a věnovala se pouze překladateské činnosti - překlady Dantovy Božské komedie, dále psala náboženské eseje a hry. Odmítla převzít čestný doktorát z bohosloví od arcibiskupa canterburského za své náboženské práce, ale v roce 1950 převzala čestný doktorát za literaturu od Durhamské university.
Od roku 1949 do své smrti byla předsedkyní Detektivního klubu. Zemřela v roce 1957.

DÍLO:

Vražda žádá metodu - první její detek. román
Vražda potřebuje reklamu - zkušenosti z práce v reklamní agentuře
Mračna svědectví
Fakta k případu - negativní postava románu je zpodobněním jejího manžela
Lord Petr studuje mrtvolu - detektivní povídky
Dobrodružný život milovníka starých tisků - soubor detektivních povídek.
Devět krejčíků
Katovy prázdniny
Rybářská taškařice o ukradeném žaludku
Podivné námluvy lorda Petra
Pět falešných stop
Nepřirozená smrt
Nepříjemnost v klubu Bellona
Mrtvola nutná
Leopardí dáma
Lásku a vraždu neutajíš

Čtenářský deník

-

Dobrodružný život milovníka starých tisků