Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Mattan, mattan[zavinac]email.cz

Český básník, buřič a provokatér v životě i v umění. Narodil se 19. června 1881. Pocházel z rodiny židovského obchodníka ze středních Čech. Studoval několik vysokých škol, ve Vídni, Mnichově, Drážďanech a v Paříži, ale žádnou z nich nedokončil. Vedl bohémský studentský život. Po studiích a po vojně pracoval jako redaktor v brněnských lidových novinách a také literárně tvořil.

Roku 1914 byl povolán na frontu první světové války, avšak ještě 13. září téhož roku byl prohlášen za nezvěstného.

Gellnerova tvorba měla stejné rysy jako jeho život a jako autor sám: byla provokativní, ironická, revoltující a nevázaná (básnické sbírky):

• Po nás ať přijde potopa (1901)
• Radosti života (1903)
• Nové verše (1919) - nese určité známky zklidnění, vyšla až po autorově smrti

Gellner také psal politickou satiru, politické kuplety, fejetony i povídky, kreslil obrázky na politická témata.

Další dílo: Cesta do hor a jiné povídky (1914)

ŽIVOTOPIS č.2 - belisima, belisima[zavinac]atlas.cz

• díky otci, zámožnému podnikateli, tíhl k bohémskému životu - miloval hospody, kavárny, alkohol a socialistické myšlenky; už v mládí se dostal k moderním literárním časopisům s anarchistickými tendencemi
• již na gymnáziu psal první verše, četl Nietzscheho, překládal Goetheho a Heina
• roku 1896 je mu v humoristickém časopisu otištěna báseň 15 lahví koňaku
• na jeho tvorbu měl značný vliv J.S.Machar, se kterým se spřátelil a později s ním i spolupracoval
• stal se členem anarchistického spolku S.K.Neumanna (stejně jako Fráňa Šrámek nebo Marie Majerová)
• onemocnění syfilidou se promítlo i do jeho tvorby - stal se básníkem smutné erotiky s odhalenou sexualitou
• r. 1901 vychází jeho první sbírka Po nás ať přijde potopa (básně Perspektiva, Smuteční, Epilog, ...)
• r. 1903 vychází sbírka Radosti života (báseň Všichni mi lhali)
• náměty ke své tvorbě čerpal ze svého života a temperamentu (nesplněná touha po lásce, hořké poznání vlastních slabostí a ošklivosti)
• používal v té době tabuizovaná slova, prvky písňových žánrů, lidové výrazy i vulgarismy
• navazoval na Havlíčka Borovského a Verlaina
• v letech 1905-1911 žil v Paříži a poté se vrátil do Čech
• pracuje v Brně v Lidových novinách - píše satiry, fejetony, maluje karikatury
• r. 1912 vydává na pokračování román Don Juan
• r. 1914 narukoval na Haličskou frontu a od září 1914 byl nezvěstný (nikdo neví, kde a kdy umřel)
• r. 1919 vydána jeho sbírka Nové verše

ŽIVOTOPIS č.3 - Kleopatra, MarseM1[zavinac]seznam.cz

František Gellner se narodil 19. června v Mladé Boleslavi. Jeho otec byl drobný podnikatel a obchodník, potom ale zchudl a udržel si jen malý krámek a prodával na trzích. V letech 1891-1899 studoval Gellner gymnázium a už v roce 1896 otiskl v časopise humornou báseň. V rozporu s jeho zájmy, které směřovaly k výtvarnictví a literatuře, ho jeho rodina poslala studovat na technickou školu do Vídně, odkud pak přešel na báňskou akademii v Příbrami. Ve studiích se však daleko nedostal, protože vedl bohémský život chudého a neukázněného studenta. Už ve Vídni se účastnil anarchistických schůzí a odtud i zahájil spolupráci s Neumannovým Novým kultem. V Příbrami se stal příslušníkem kruhu revoltujících literátů kolem Stanislava Kostky Neumanna, ale anarchistické hnutí posuzoval střízlivě a se vzrůstající skepsí. Roku 1905, po ukončení jednoroční vojenské služby, odjel do Mnichova studovat malířství, ale ještě téhož roku Mnichov opustil. Odcestoval do Paříže, kde získával obživu kresbami pro satirické časopisy. Roku 1908 se na čas vrátil do Čech a v roce 1909 odjel do Drážďan, kde studoval na malířské akademii, ale dlouho zde nesetrval. Vrátil se zpátky do Paříže, kde žil až do roku 1911. Tento rok znamenal v jeho životě i díle zásadní zlom. Jeho přítel Stanislav Kostka Neumann mu opatřil externí spolupráci v brněnských Lidových novinách. Gellner se stal brzy stálým redaktorem, nadobro zanechal bohémského života a všechny síly soustředil k literární práci. V novinách tiskl kromě veršovaných satir, fejetonů, povídek, románu na pokračování a lyriky také populární kresby na aktuální politická témata. Pak ale roku 1914 nastala 1. světová válka a Gellner byl v září za ústupu haličské fronty prohlášen za nezvěstného.

František Gellner byl básník, prozaik, žurnalistický satirik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor, patřil mezi anarchistické buřiče. Pro jeho tvorbu byla typická až šokující otevřenost, výsměch, ironie a racionální pohled na svět, používal také hovorovou řeč a vulgarismy. Mezi jeho díla patří sbírky Po nás ať přijde potopa! (1901), Radosti života (1903), Cesta do hor a jiné povídky (1914) a Nové verše, které byly vydány po jeho smrti (1919).