Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

František Jaromír Rubeš se narodil 16. ledna 1814 v Čížkově u Pelhřimova a vyrůstal v Cerhenicích, kde měl otec najatý pivovar. Desetiletý, už jako sirotek, přešel do Kolína, odtud r.1826 na německobrodské gymnázium. Kolínské dojmy oživly v pozdějších pracích.

Poté co vystudoval filosofii v Praze, vstoupil do semináře, ale v druhém roce vystoupil. Pak nastalo vychovatelování na venkově i v Praze, studia práv a veselý život studentský. Neshody života zaplašovaly pivo a dýmka, jichž Rubeš byl srdečným ctitelem ve skutečnosti i v literatuře. Z nejpopulárnějších jeho deklamovánek byly právě Pivo a Dýmka.

Rubeš rád vypravoval hrůzostrašné romantické historie rytířské, u nás pěstované v letech dvacátých a později; takové jsou například Mstitel nebo Cerhenický vaz. Ale rád si zatesknil i v sentimentálních obrázcích ze života. Taková je obšírná novela Harfenice (v Praze 1844). Rubeš s patrnou zálibou líčil osud mladistvé harfenistky, která jako druhá Mignon se svým starým dědečkem - kdysi zámožným měšťanem - po pražských hospodách vydělává si na trpký chléb. Je vyhoštěna z dobré společnosti, a když posléze v ní společnost poznává svého člena, odstrčeného neprávem, je už pozdě - děvče zlomené umírá.

Když r.1843 napsal Harfenici, snad už Rubeš cítil v zesláblé hrudi zárodek plicní choroby, jež ho po deseti letech předčasně podťala.

Jako mládí Rubešovo byla klopotná cesta chudého studenta za chlebem, tak úřední práce kancelářské v Karlíně, kde od roku 1845 se po prokázané soudcovské způsobilosti stal aktuárem v Načeradci, kam 1847 odešel za syndika, v Kutné Hoře, kde od 1850 byl auskultantem, a posléze v Skutči, kde od 1851 působil jako soudní adjunkt, zvolna, ale jistě vyčerpávalo jeho životní síly. Jako dříve tělem a duší spisovatelem, tak nyní tělem a duší byl úředníkem. Od roku 1845 se vlastně s literaturou rozloučil, zůstával věrný jen svému humánnímu poslání, všude šťastnou rukou smiřovat a jednotit sporné strany a svářící se žalobce. Když 10. srpna 1853 tělesně zhasl, již dávno v něm uhasla někdejší tvůrčí jiskra básnická.