Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Alessa J.J., Alessa-J.Lines[zavinac]seznam.cz

Dánský spisovatel, nejslavnější světový pohádkář. Narodil se v Odense na ostrově Fyena 2. dubna 1805 jako syn chudého ševce. Roku 1819 odešel do Kodaně na pěveckou a taneční školu. Později ve svém životopise uznává, že to byl omyl. První Andersenovy knihy a hry jsou z roku 1829. Poté každý rok vydával nový svazek. Na stipendia vyjíždí roku 1833 do Paříže, Římu, Neapoli, Mnichova, Vídně a Drážďan. Neuspěly hry Láska na Mikulášské věži (1829, Kaerlighed pă Nikolai tărn), Anežka a vodník (1834, Agnete og havmanden), Ahasver (1837, Ahasverus) a mnoho dalších. Dokonce ani romány (Jenom muzikant/Pouhý šumař, 1837; Dvě baronky, 1848 aj.) a cestopisy. Nečekaným úspěchem byly jeho pohádky, jejichž první sbírka obsahující Křesadlo (Fyrtöjet), Hráškovou princeznu a Květiny malé Idy (Den lille Idas Blomster) vyšla roku 1835. Spisovatel nalezl sám sebe v nenapodobitelném spojení dávných vzpomínek na vyprávění, vyslechnutá na přástkách, motivů ze světové literatury a vlastních nápadů, prodchnutých laskavostí, soucitem a optimismem. Andersen si svých pohádek necenil a celý život se cítil nepochopen jako básník a dramatický spisovatel. Jeho pohádky získaly v Dánsku ohlas teprve roku 1850, když ke jmenovaným přibyly Císařovy nové šaty (1837, The Emperor's New Clothes), Cínový vojáček (The Constant Tin Soldier), Sněhová královna/Zimní královna (1844, The Snow Queen), Kouzelný kufr aj. a až když text doplnily poutavé ilustrace Vilhelma Pedersena. Andersen se za svého života dočkal největší pocty nejen v Dánsku, ale i v dalších státech, jež mu udělily čestné ceny a řády. Česky Andersenovy knihy vyšly teprve roku 1845 - povídka Můj bratr Arthur. Výbor povídek vyšel v češtině teprve roku 1872 u nakladatele K.B.Kobra. Pro nás je spjat s ilustracemi a loutkovými filmy národního umělce Jiřího Trnky (Císařův slavík, 1948, The Nightingale) a s ilustracemi Cyrila Boudy. Zemřel 4. srpna 1875 v Kodani.

ŽIVOTOPIS č.2

Hans Christian Andersen je bezpochyby největším světovým pohádkářem. Jeho dětství však pohádkové nebylo. Narodil se 2. dubna 1805 (2.4. je na jeho počest světovým dnem dětské literatury) ve městě Odense ve skromných poměrech. Otec byl obuvník, matka pradlena. Malý Hans měl s otcem výborný vztah. Právě on mu vyprávěl pohádky a maloval obrázky. Po návratu z války však otce skolilo podlomené zdraví. Otčím už pochopení pro zasněného Hanse neměl. Ve škole se Hansovi vysmívali pro jeho neduživou a nepřitažlivou postavu a osobitý způsob chůze. Možná právě tyto stinné stránky jeho života způsobily, že tvořil krásné pohádky s citem pro utlačované děti. Zážitky se zobrazily například v krásné pohádce o ošklivém kačátku.

Andersen snil o slávě. Proto roku 1819 odešel do Kodaně, kde zkoušel působit jako operní zpěvák, herec, autor dramatických děl. Později ve svém životopisu sám uznal, že to byl omyl. První jeho hry a díla vyšly v roce 1829. Hry jako například Láska na Mikulášské věži (1829), Anežka a vodník (1834), Ahasver (1837) a další neuspěly. Nepomohlo ani to, že roku 1833 procestoval Paříž, Řím, Neapol, Mnichov, Vídeň a Drážďany.
Divadelní hry velmi nezabraly, zato pohádky ano. První sbírka obsahující pohádky Křesadlo, Hrášková princezna a Květy malé Idy vyšla roku 1835. Sám Andersen si však své pohádky, jejichž náměty čerpal ze vzpomínek, ze světové literatury a svých vlastních nápadů, necenil. Vždy se cítil jako nedoceněný dramatik a básník.
Když se k další sbírce pohádek (například Císařovy nové šaty, Cínový vojáček, Sněhová královna, Kouzelný kufr a jiné) připojily ilustrace V.Pedersena, byl to úspěch! V mnoha z těchto pohádek se však odráží jeho vlastní sny a zklamání. V každé pohádkové lásce, která dobře končí, se zrcadlí vlastní zklamání. Kdovíjak by pohádky bez oněch zklamání vypadaly.
Andersenovy pohádky byly vřele přijaty nejprve v zahraničí, pak až v Dánsku. Na Mikuláše 1867 ho městská rada města Odense prohlásila čestným občanem. O osm let později, 4. srpna 1875 po těžké nemoci zemřel. Jeho pohádky však žijí dodnes.