Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Stoweová vyrůstala v silně duchovně založené rodině, kde se dával důraz na až puritánskou morálku. Její otec Lyman Beecher byl duchovní stejně jako bratr Henry Ward Beecher, jenž se stal pastorem.

Rodina Beecherových se přestěhovala do Cincinatti, když byl Lyman Beecher jmenován předsedou teologického semináře v Lane. Tady také založila sestra Stoweové, Catherine, ženský institut, kde Harriet učila do roku 1834, než se provdala za vdovce Calvina Stowea, profesora biblické literatury z Lane.

Během prvních sedmi let manželství porodila pět dětí a navíc ještě přispívala do časopisů, aby zlepšila nuzný plat svého manžela. Brzy vyhrála v Západním měsíčníku se svou krátkou povídkou, přičemž její literární obratnost a vytříbenost jazyka neustále vzrůstaly. V roce 1834 jí byla vydána sbírka povídek The Mayflower.

Život v Ohiu dal Stoweové popud k napsání Chatrče strýce Toma (nebo též Chaloupka strýčka Toma; Uncle Tom's Cabin). Kousek od jejího města byl totiž trh s otroky, kde mohla poznat z první ruky toto prostředí, které jí inspirovalo k napsání jejího slavného románu, jenž velmi kriticky napadal otrokářský systém. Scény, které pozorovala na řece Ohio, jako např. rozdělení manželů, kteří byli každý prodán jinam, pak předávala dál pomocí článků v novinách a časopisech, díky nimž přispívala k odhalování krize společnosti. Rodina sdílela její snahu a pomáhala jí v ukrývání otroků.

Roku 1850 manžel Calvin nastoupil na místo v Bowdoinu, tudíž se celá rodina musela vrátit na severovýchod. Přijeli do Bostonu právě v době všeobecného rozruchu kolem otrokářského zákona, kdy se měli uprchlí otroci vrátit ke svým původním majitelům. Mnoho bývalých otroků tehdy uprchlo ze svých domovů v Nové Anglii do Kanady.

Harriet se vložila do psaní polemické novely, která měla ilustrovat morální zodpovědnost celého národa za krutý systém otrokářství. První kapitoly poslala Dr. Baileymu, vydavateli washingtonského protiotrokářského týdeníku, za něž jí nabídl 300 dolarů a pak je jednou týdne otiskoval ve svém časopise. Její příběhy se četly po celé zemi v rodinách i ve spolcích a na besedách. Navzdory tomu, že jednotlivá čísla vycházela v malém množství a na mnoha místech byla takřka nesehnatelná, příběhy z černošského prostředí putovaly v opisech mezi čtenáři. Ačkoliv mnoho seveřanů považovalo otrokářství za politickou instituci, za níž nenesou zodpovědnost, její kniha Chatrč strýce Toma se stala národní senzací.

V březnu roku 1852 Stoweové nabídl bostonský vydavatel J.P.Jewett vydání knihy jako celku. Chatrč strýce Toma se stala tehdejším bestsellerem, když bylo do roku 1857 prodáno půl milionu jejích kopií. Nejen v Americe, ale i v Evropě náhle vzrostl zájem o černošskou otázku v oblasti umění, tudíž se můžeme setkat s mnoha pokusy o rozvíjení jejího tématu od prózy po drama.

V letech 1862 až 1884 Stoweová vydávala jednu knihu za rok, ale popularity její prvotiny nedosáhla žádná.