Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - belisima, chica_checa[zavinac]europe.com

Narodil se 28. března 1592 v Nivnici u Uherského Brodu.
Významný český spisovatel, humanista, filozof, teolog a zakladatel moderní pedagogiky. Poslední biskup Jednoty bratrské a politický mluvčí české protikatolické emigrace.

Studoval na německých protestantských univerzitách (Herborn, Heidelberg), později učil v Přerově a byl duchovním správcem ve Fulneku.
Po bitvě na Bílé hoře (1620) se musel skrývat, r.1628 opustil vlast a usadil se v polském středisku Jednoty bratrské v Lešně. Podnikl několik cest do Anglie, Švédska a Uher, kde uplatňoval své pokrokové pedagogické názory (proto je nazýván učitelem národů). V Lešně setrval do požáru v r.1656, při kterém mu shořely materiály k velkému slovníku českého jazyka. Poslední léta trávil v Amsterodamu, pohřben je v Naardenu.

Celý život se zabýval myšlenkou zpracovat souhrn lidského vědění tzv. pansofie (= vševěda), neboť byl přesvědčen, že dokonalé vzdělání může převychovat celé lidstvo, vést k tzv. všenápravě věcí lidských i k trvalému míru založeném na vzájemném porozumění. Tyto myšlenky chtěl zahrnout do svého encyklopedického díla Plán vševědy, které zůstalo nedokončeno.

Psal filosoficko-náboženská díla (Labyrint světa a ráj srdce, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské), pansofická díla (Všeobecná pravda o nápravě věcí lidských), pedagogická díla (Svět v obrazech - Orbis pictus, Škola hrou - Schola ludus) a díla, která měla podpořit rozvoj českého jazyka (O poezii české).

Zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterodamu, jeho ostatky leží v Naardenu.

ŽIVOTOPIS č.2 - Anchese (Aneta Suchomelová), anchese[zavinac]atlas.cz

Jan Amos Segeš Nivnický po otci nazvaný Komenský (Výzvy Eliášovy, poslední nedokončené dílo) se narodil 28. března 1592 pravděpodobně v Nivnici u Uherského Brodu (hlásí se taky Uherský Brod nebo Komňa).

Roku 1604 osiřel a odešel k tetičce Zuzaně Nohálové do Strážnice. Na počátku života si prošel ještě pár neradostných situací a po studiu v Přerově namířil do německého Herbornu (1611). Procestoval Německo, Holandsko a protože utratil všechny peníze za Koperníkova pojednání o Sluneční soustavě (s nimiž navíc nesouhlasil), musel přes Norimberk a Prahu pěšky zpět do Přerova (1614).

V době, kdy psal Divadlo veškerenstva věcí, ho ordinovali na kněze Jednoty bratrské. Dále spravuje školu ve Fulneku, žení se se svou první ženou Magdalenou Vizovskou (1618). Když Fulnek obsadila španělská vojska, prchá Komenský do Brandýsa nad Orlicí. Manželka s oběma dětmi roku 1622 umírá.

V Brandýsu se si našel další manželku - Marii Dorotu Cyrilovou. Jednota ho nyní vysílá na několik misí (do Lešna a do Haagu). Roku 1628 s rodinou do polského Lešna odchází, kde učí a vydává učebnice (např. Informatorium školy mateřské, 1632).
Pro anglické přátele shrnul návrhy na reformu výchovy VIA LUCIS a cestuje i s nimi do Londýna.
Mezitím chystá učitel švédské královny Kristiny Komenského pozvání na návštěvu. Protože byl Amos pro některé hodnostáře kalvinista, usazuje se v pruském Elbinku (na území Polska). Připravuje plány na reformu švédského školství (1642).
V roce 1648 se vrací do Lešna, kde mu umírá i druhá manželka. Sám dlouho nevydržel, a tak o rok později uzavírá v Toruni další sňatek - s Janou Gajusovou (Gausovou).
Ještě se naposledy podíval na své kamarády na Moravě a vrací se do Lešna (1654).
Nyní míří do Blatného potoku (Sárospatak) a vychází mu zde první verze Orbisu. Opět se vrací do Lešna a vydává Schola ludus (Škola hrou). Na následky vypálení města se usadí v Holandsku. V Hamburku a Amsterodamu prožívá neproduktivnější (literárně) léta svého života. Vychází mu např. Vestibulum, Orbis pictus, Via lucis (Cesta světla), Anděl míru, Labyrint světa a ráj srdce (2. upravené vydání), Světlo v temnotách, Veškeré spisy didaktické aj.

Pronásledují ho nemoci, jímž 15. listopadu 1670 totálně podlehne. Jeho ostatky jsou uloženy v Naardenu.

Mimochodem, holandská vláda už odmítá Komenského pomník udržovat a žádá Česko o dotaci. A jak známe naše politiky, bude si památka chátrat ještě hodně dlouho...

ŽIVOTOPIS č.3 - Marťan, Babicka.Martin[zavinac]seznam.cz

Jan Amos Komenský, přezdívaný učitel národů, byl filozof a pedagog. Narodil se 28. března 1592 na jižní Moravě. Navštěvoval bratrskou školu v Přerově, poté absolvoval studia v Herbornu a Heidelbergu. Roku 1618 se stal představeným bratrského sboru ve Fulneku. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře byl nucen opustit rodnou zem. Žil v exilu v polském Lešně. Na královských dvorech protestanské Evropy byl vítaným hostem. Při požáru Lešna přišel o celou knihovnu a rukopisy svých děl. Závěr života prožil v Amsterdamu, kde 15. listopadu roku 1670 zemřel.

Jeho nejvýznamnější pedagogické a filozofické spisy pronikly až do Ameriky, Japonska nebo i Austrálie. Mezi nejrozšířenější knihy patřila Brána jazyků otevřená, která byla první moderní učebnicí latiny. Byla to jakási encyklopedie, která v krátkých latinských větách podávala vědomosti o světě. Druhá Komenského význačná kniha byla Orbis pictus, česky Svět v obrazech, určená pro menší děti. Čtenáři získali ucelené informace o světě obrazem i slovem, v mateřštině i v latině. V Informatoriu školy mateřské podal Komenský návod rodičům jak vychovávat děti v předškolním věku. Didactica magna, česky Velká didaktika přinášela ucelený systém školské výchovy. V jedné z nejtěžších chvil svého života, roku 1623, kdy musel opustit vlast a kdy mu na mor zemřela manželka a dva synové, napsal Komenský spis jménem Labyrint světa a ráj srdce. O významu Komenského Labyrintu světa svědčí i proslulý verš, povzdech exulantů: "Nevzali jsme s sebou nic, po všem je veta, jen Bibli kralickou a Labyrint světa."

ŽIVOTOPIS č.4

Komenský, "učitel národů", byl český filozof, náboženský myslitel, pedagog světového významu, překladatel, největší osobnost české kultury 17. století. Narodil se 28. března 1592 pravděpodobně v Nivnici u Uherského Brodu, zemřel ve vyhnanství 15. listopadu 1670 v Amsterodamu (ostatky v Naardenu). Studoval na univerzitách v Německu - Herbornu a Heidelbergu, stal se učitelem na bratrských školách v Přerově, později ve Fulneku. Po bitvě na Bíle hoře byl pronásledován a roku 1628 musel opustit zemi. Odešel do polského Lešna, kde byl roku 1648 zvolen biskupem jednoty bratrské. Pobyt v Lešně několikrát přerušil cestami do ciziny. Jako zkušený pedagog a organizátor školství byl totiž pozván do Uher a do Anglie. Po požáru Lešna roku 1656, který zničil valnou část jeho díla (Poklad jazyka českého), odjel do Amsterodamu, kde zemřel. Komenského pedagogické i filozofické spisy vyjadřují myšlenku míru a bratrství mezi lidmi. Věřil v přeměnu lidstva správnou výchovou. Kladl důraz na vzdělávání od nejútlejšího dětství, je zakladatelem novodobé vědy - pedagogiky.

DÍLO:

Dílo Komenského je psáno česky a latinsky. Nejznámější z pedagogických spisů jsou: Informatorium školy mateřské, Velká didaktika, Svět v obrazech, Brána jazyků otevřená. Kritiku současné společnosti najdeme v díle Labyrint světa a ráj srdce. Důležité jsou i spisy náboženské (Kšaft umírající matky jednoty bratrské - odkaz českému národu s vidinou dobré budoucnosti) a spisy vševědné (Cesta světla, Obecná porada o nápravě věcí lidských).

ŽIVOTOPIS č.5 - Helča, siesta0611[zavinac]seznam.cz

Jan se narodil roku 1592 ve vesničce Komňa na Moravě (podle toho vzniklo příjmení Komenský; nedaleko Uherského Brodu) jako poslední z pěti dětí. Jeho otec Martin měl pronajatý mlýn v Nivnici, kde později Jan chodil do školy. Několik let na to se Janovi rodiče rozhodli přestěhovat do Uherského Brodu. Martin Komenský tu provozuje hostinec a když vydělá dost peněz, koupí Janovi statek, aby se měl kam z města vrátit.

Když je Janovi jedenáct, zemřou mu v průběhu čtvrt roku oba rodiče. Jan je dán na výchovu k otcově sestře do Strážnice. Po dvou letech klidného života napadne dvakrát po sobě Strážnici majitel sousedního panství, podruhé Strážnici vypálí. Teta se do Strážnice vrací sama a Jan je dán do péče k vdané sestře Markétě. Tam ho také dostihne zpráva o vypálení Brodu, při kterém lehl popelem i jeho statek, který mu koupil otec. Také umřou Janovy dvě mladší neprovdané sestry Zuzanka a Lidka. Jana u Markéty nic nedrží, její manžel mu vyčítá, že je příživníkem. Proto je rád, když jde k matčinu bratru do učení na mlynáře. Spřátelí se s bratrem z Jednoty a když je mu 16, je poslán do školy.

Studuje na bratrské škole v Přerově, později na německých evangelických gymnáziích a přijímá jméno Ámos. Ve 24 letech je vysvěcen na kněze Jednoty Bratrské, ujímá se řízení bratrského sboru ve Fulneku a žení se. Po bitvě na Bílé hoře se musí skrývat. Přepraví manželku a syny do Přerova, sám se vrátí do Fulneku a vytvoří tu útulek pro běžence. Na jaře 1622 zasáhne Přerov epidemie, při které zahyne Janova manželka i synové. O rok později je Janovi vypálena knihovna, naštěstí bez Labyrintu světa a ráje srdce a mapy Moravy. Císařský patent z května 1624 vypoví všechny nekatolické duchovní z Čech. Jan je poslán do polského Lešna, podruhé se ožení. Několikrát se vrátí, roku 1628 odejde natrvalo. Díky pedagogickým zkušenostem se v Lešně uchytí jako učitel na gymnáziu. Není spokojen s učebnicemi, začíná tedy psát nové, například učebnici latiny Brána jazyků otevřená, která je později přepracovaná a vznikne Svět v obrazech. Obě knihy jsou přeloženy do 20 jazyků. V letech 1628-1632 pracuje na Didaktice české. Jeho snem je napsat encyklopedii, kde by byly popsány věci božské i lidské. Náčrtek této knihy posílá příteli do Anglie, ten je nadšen a zve Jana, aby přijel a knihu dopsal. V červnu 1642 se vrací zpět a je požádán švédskou královnou Kristýnou, aby sepsal učebnice pro švédské školství. Stále však dodělává encyklopedii, takže to nestihne. Vrací se do Lešna, kde zemře jeho manželka. V říjnu 1648 je podepsán Vestfálský mír a Jan se už nemůže vrátit do vlasti. V letech 1650-1654 se pokouší vybudovat vzorovou vševědoucnou školu v Blatném Potoce v Uhrách; jak by měla vypadat popsal v Obecné poradě o nápravě věcí lidských. Kniha se po jeho smrti ztratí a je nalezena až ve 20. století.
Po vypálení Lešna v roce 1656 se Jan uchýlí do Amsterodamu, kde 15. listopadu 1670 zemře. Pohřben je v Naardenu.