Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1 - Karolina Tauberová

Anglická představitelka rodinného románu. Ve svých dílech zachycovala život venkovských vyšších vrstev. Hlavními postavami jejích děl jsou obvykle inteligentní, morálně silné hrdinky, které ostře kontrastují s pošetilostí svého okolí.

Jane Austenová se narodila v Hampshire. Pocházela z osmi sourozenců - šest bratrů a starší sestra Cassandra, která jí byla nejbližší. Studovala krátce v Oxfordu a dále pak v dívčí internátní škole v Berkshire. Můžeme říci, že na tuto dobu získala kvalitní vzdělání. Její další život se až do její smrti nezměnil, byl právě takový, jaký ho zachytila ve svých románech.
Obvyklé společenské zábavy: plesy, návštěvy známých a příbuzných, návštěva Londýna. Nepřekonatelnou ostudou jejího života byla láska, ve které měla smůlu, zůstala neprovdána.

DÍLO:

Roku 1797 se pokusila prodat First Impressions - neúspěšně. V té době měla rozpracovaná i ostatní svá díla, např. Rozum a cit nebo Watsonovi. Konečně v roce 1810 vydavatel souhlasil publikovat znovu přepracovaný Rozum a cit. Kniha slavila mírný úspěch, a proto přepracovala First Impressions, které vyšlo o rok později.

Romány
Rozum a cit (Sense and Sensibility)
Pýcha a předsudek (Pride and Prejudice)
Mansfieldský park (Mansfield Park)
Emma (Emma)
Northangerské panství (Northanger Abbey)
Anna Elliotová (Persuation)

ŽIVOTOPIS č.2 - Arnie, zibuskasarka[zavinac]post.cz

Jane Austenová se narodila ve Steventonu v hrabství Hampshire 16. prosince roku 1775. Jak otec (reverend George Austen), tak i matka (Cassandra Leighová) pocházeli ze starých panských rodin. Rodina tedy měla slušné zázemí a měla přístup i do vyšší společnosti. Nicméně otec dával přednost své farnosti.

Austenová nebyla jedináček. Měla sedm sourozenců (šest bratrů a starší sestru) a sama byla druhou nejmladší členkou rodiny. Rodinné vztahy udržovala se všemi členy rodiny, nejvíce v oblibě však měla právě svou starší sestru Cassandru. Odtud nejspíš pochází i vřelé sesterské vztahy vládnoucí v jejích románech (vždy převážně mezi dvěma sestrami). Díky Cassandře také máme jediný dochovaný autentický portrét Jane Austenové, nakreslila jej kolem roku 1810, tedy v době, kdy bylo Jane něco kolem 35 let. Obraz se nyní nachází v Národní portrétové galerii v Londýně. Cassandra se stejně jako Jane nikdy nevdala.

Všichni bratři dosáhli ve své kariéře dobrých postavení. Frank a Charles odešli sloužit na moře, stali se dokonce admirály a bojovali ve válce s Francií. Kariéra těchto bratrů byla Jane inspirací při psaní prózy Mansfeldský park (u nás též známé pod názvem Mansfieldské panství).

Co se týče vzdělání, dostalo se Jane na tu dobu nadmíru kvalitního. Od roku 1783 se krátce vzdělávala v Oxfordu pod vedením sestry jednoho z jejích strýců, lady Cawleyové. Později studovala v Southamptonu. Pouze rok (mezi léty 1785 a 1786) pobyla na internátní škole v Readingu v hrabství Berkshire. Snahu o vzdělání svých dětí (tedy nejen synů, ale i obou dcer) měl převážně otec, který byl sám poměrně vysoce vzdělaným teologem.

Po ukončení studií byla Jane, stejně jako všechny tehdejší dívky ze slušných rodin, uvedena do společnosti. Její pozdější život se tedy točil okolo v té době pro ženy přiměřených povinností a radovánek. Plesy, návštěvy známých a občasné cesty do Londýna byly výplní veškerého času až do konce života.

Roku 1801 se celá rodina přestěhovala do lázeňského města Bath v západní Anglii. Zde žili do roku 1805, kdy zemřel Janin otec a rodina se usídlila u jednoho ze synů, Franka. Doposud ale nenastal konec jejich stěhování. Roku 1809 se totiž opět stěhovali, a to do Chawtonu, kde je další syn (Edward) usídlil v nevelkém domě poblíž svého. V tomto domě se dnes nachází Muzeum Jane Austenové.

Stejně jako Cassandra zůstala i Jane neprovdána. Jediné její milostné dobrodružství s jakýmsi Harrisem Bigg-Witherem ukončila sama, když z nám neznámého důvodu zrušila zasnoubení.

V pozdějších letech života Jane velmi trápilo chatrné zdraví, které ji dovedlo do Winchesteru. Zde se odehrál marný dvouměsíční Janin boj o uzdravení. Nemoc, jíž Jane trpěla, odpovídá nejvíce takzvané Addisonově chorobě. Jedná se o selhání nadledvinek v produkci hormonu kortizolu, popřípadě i aldosteronu. Příčinou této nemoci mohlo být více faktorů: zánět tkáně nadledvinek, metastáze, vrozená degenerace, vliv TBC či AIDS. Poslední z nich ale můžeme s 90% pravděpodobností vyloučit. Tato nemoc má ze začátku poměrně špatně rozpoznatelné, ale s postupujícím onemocněním velmi tíživé příznaky. Patří mezi ně nechutenství, zvracení, tmavnutí pokožky, ochablost svalů, svalové křeče, deprese, ...
Dnes je tato nemoc lehce léčitelná dodáváním hormonů, popřípadě NaCl a většího množství tekutin, na počátku 19. století ale byli lékaři proti této hormonální nemoci téměř bezmocní a nebyli ani sto ji identifikovat. Jane Austenová tedy doplatila na dobu, ve které žila.
18. července 1817 své nemoci podlehla. Pochována je v místní katedrále.