Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Jaroslav Dietl byl autor televizních seriálů, filmový scenárista a dramatik, který se narodil 22. května 1929 v Záhřebu v Chorvatsku a zemřel 29. června 1985 v Praze. Dietl se narodil v bývalé Jugoslávii, neboť v té době tam jeho rodina žila a otec v této zemi vykonával práci zinkografa (zhotovoval tiskařské štočky leptáním zinkových desek). Teprve až při ekonomické krizi se celá rodina přestěhovala do tehdejšího Československa - zprvu do Borovan u Trocnova, následně už přímo do Brna. Mládí tak Jaroslav Dietl prožil zejména v Brně, kde také od roku 1940 navštěvoval gymnázium, které však nedostudoval (maturoval až v roce 1949 na textilní průmyslovce ve Svitavách). V roce 1955 absolvoval obor filmové dramaturgie na pražské Akademii múzických umění (FAMU), ale ještě v průběhu studií, přesně roku 1953, se stal dramaturgem začínající Československé televize; od roku 1962 byl dramaturgem a scenáristou Československého filmu. Československou televizi musel v roce 1973 opustit po svém vyloučení z KSČ. Poté působil jako spisovatel z povolání.

Počátky jeho publikační činnosti spadají do doby vysokoškolských studií, časopisecky (Mladá fronta, Dikobraz) otiskoval povídky, scénky, písňové texty, satirické skeče. Jeho jevištním debutem byly Nepokojné hody svaté Kateřiny (premiéra 1958, knižně 1959), veselohra z prostředí družstevní vesnice, založená především na situační komice. I další veselohry si dávaly za cíl především diváka pobavit, i když s větší dávkou společenské kritiky a satiry. Těžiště Dietlovy činnosti je však v tvorbě filmových a televizních scénářů. V oblasti filmové scenáristiky vzešly z jeho pera veselohry ze současnosti Ženu ani květinou neuhodíš (1966), Nejlepší ženská mého života (1968), Causa králík (1979), Tchán (1979), Křtiny (1981), dále hry s vážnějšími společenskými a etickými konflikty Cesta hlubokým lesem (1963), Pět mužů a jedno srdce (1971). Pro televizi napsal řadu původních her (Příběh středního útočníka, První žena království aj.), zdramatizoval řadu próz českých i světových autorů (Řezáč, Šolochov, Dumas, T.Mann, Maurois ad.). Doménou jemu vlastní pak byly televizní seriály. Velký úspěch měl seriál Tři chlapi v chalupě (1963), zpracovaný ještě ve spolupráci s J.Hubačem, a další. Autorsky se podílel na pořadech Bakaláři vědy manželské (později s titulem Bakaláři, od 1972), psaných na náměty diváků. Rodinným seriálem byl Eliška a její rod (1966), v seriálu Píseň pro Rudolfa III. (1967-69) byly stylizované události všedního dne doplněny vystoupením populárních zpěváků. Seriály sedmdesátých let se hlouběji zaměřují na společenskou problematiku, jejich hrdinové většinou jsou ideálními představiteli požadované morálky. Nejmladší z rodu Hamrů (1975) obhajuje kolektivizaci zemědělství, Muž na radnici (1976) se zabývá prací na národních výborech, Žena za pultem (1977-78) je situována do obchodního střediska, ale zároveň je i pohledem do osobních problémů postav. Největšího ohlasu se dostalo seriálu Nemocnice na kraji města (1978-79, pokračování 1982 - režie J.Dudek). Posledním Dietlovým seriálem pro dospělé byl seriál Synové a dcery Jakuba skláře (1986).