Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Narodil se 30. října 1898 v Praze v rodině soudce a pozdějšího ministra spravedlnosti. V roce 1922 dokončil studium práv na Karlově univerzitě. Roku 1917 musel narukovat do první světové války a po jejím skončení nastoupil roku 1920 praxi u okresního soudu v Praze na Malé Straně. Přitom se připravoval na vědeckou dráhu národohospodáře. V červnu 1922 onemocněl tuberkulózou a této nemoci i přes léčení podlehl 7. ledna 1923 v německém sanatoriu. První epigram otiskl v časopise Národ, jehož redaktor O.Fischer mu byl literárním rádcem. Svými verši, epigramy a prózou navázal na havlíčkovskou tradici politické satiry. Ze svého levicového postoje napadal rakouskou monarchii, raný kapitalismus, pravicovou politiku a nejrůznější společenské neduhy.

Haussmannova nejrozsáhlejší próza Velkovýroba ctnosti (1922) je dějově umístěna na fiktivní poloostrov, který je rozdělen na území dvou soupeřících boháčů. Najde se způsob, jak uvolnit novou formu energie, schopnost v lidech likvidovat egoismus a nahradit ho láskou k bližnímu. Oba boháči se tohoto vynálezu zmocní, jeden však začne vyrábět kladnou energie, druhý zápornou. Surovinou pro její výrobu je lidský mozek, a tak oba podporují války a hladomory. Oba druhy nových lidí se ovšem začnou nenávidět a začíná válka obou částí poloostrova. Toto Haussmannovo dílo bylo také převedeno do filmové podoby a to roku 1964.

Další fantastické příběhy se objevují v díle Divoké povídky (1922), po válce vydané v souboru Divoké verše a prózy (1963).