Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• narodil se 27. listopadu 1796 v pošumavské vesničce Poleňce jako třetí dítě Adama Franty a Anny rozené Ticháčkové
• rod Frantů náležel k zemědělsky těžce pracujícímu poddanému lidu, někteří členové rodu patřili též k bezzemkům a pracovali jako řemeslníci
• když byly Josefu Frantovi 4 měsíce, rodina se přestěhovala do nedalekého Pušperku
• v Pošumaví se tolik neuplatňovala germanizace, války nebo politické převraty z konce 18. a počátku 19. století sem doléhaly jen se vzdáleným ohlasem, třídní rozdíly zde nebyly také příliš patrné, všichni byli více či méně chudí
• r.1803 začal Josef Franta chodit do poleňské jednotřídní školy, byl velmi pilným žákem, škola ho bavila, stíhal k tomu práci na statku, učil se také hře na housle a klarinet
• díky hudbě se sblížil s kaplanem Němečkem, který několik starších chlapců z vlastní iniciativy seznamoval s českými dějinami, zároveň je vyučoval německy
• po složení zkoušky z němčiny mohli chlapci nastoupit na klatovské gymnázium
• Josef Franta mě velký talent na jazyky, zvládal také řečtinu a latinu, hned od začátku studií patřil mezi nejlepší žáky ústavu
• na konci druhé třídy byl vyhlášen premiantem školy
• závěrem studií odešel Josef Franta studovat filosofii do Prahy
• studoval češtinu a docházel i na nepovinné přednášky dr. Nejedlého, studoval také nepovinně italštinu a pedagogiku
• učil se od Dobrovského a jeho žáka Václava Hanky
• sledoval češtinu, všímal si jazykových zvláštností, nepravidelností i kazů češtiny
• díky studiu češtiny se seznámil z řadou předních českých vlastenců
• mezi jeho přáteli byli např. básník Jaroslav Langer, Václav Hanka, objevitel rukopisů Jan Slavomír Tomíček, Karel Slavoj Amerling, Josef Kajetán Tyl, František Ladislav Čelakovský
• Josef Franta zaznamenával pražský žargon, lidová rčení ze svého rodného kraje; tyto rčení od něj převzali např. František Ladislav Čelakovský pro své dílo Mudrosloví národu slovanského v příslovích, poskytl přísloví Karlu Jaromíru Erbenovi, také Božena Němcová od něj přejala řadu národních pohádek
• své hojné znalosti z pozorování češtiny poskytoval rovněž Josefu Jungmannovi, se kterým později úzce spolupracoval
• studium filosofie ovšem nedokončil a kvůli jeho finančním problémům se rozhodl nadále studovat teologii a odešel do benediktinského kláštera Na Slovanech, kde znal řadu mnichů
• v klášteře však dlouho nevydržel a v listopadu 1823 se opět zapsal do třetího ročníku na pražské filosofii, který úspěšně dokončil
• rozhodl se stát českým spisovatelem a působit jako učitel češtiny k povznesení významu českého jazyka
• své úsilí věnoval pedagogice a jazykovědě
• v jazykovědě se uplatnil nejvíce jako slovníkář, jako popularizátor výsledků filologického bádání a zkoumání
• ve svých dílech reagoval na aktuální národní, osvětové a politické otázky
• snažil se přispívat k růstu české kulturní samostatnosti a národní svébytnosti
• od svých vysokoškolských studií žil Josef Franta v Praze
• r.1830 začal vydávat se svými přáteli Tomíčkem a Langerem časopis Čechoslav
• v té době vznikla na Vyšehradě Na Hrádku opatrovna pro předškolní děti, kde byl Josef Franta jmenován pomocným učitelem
• Franta zde studoval otázky výchovy dětí a vyučování rodného jazyka
• v letech 1830 až 1840 studoval slovanská nářečí, vydal spisek Otčenáš slovanský v češtině, polštině, ruštině a srbochorvatštině, chtěl dokázat, že jako Čech může rozumět hlavním slovanským jazykům
• současně také překládal z němčiny, vydal německo-český a česko-německý slovník
• patřil také mezi kulturní organizátory tzv. českých bálů a přispíval do časopisů Včela, Květy a Vlastimil
• vyučoval češtinu na tzv. Žofínské akademii
• připravoval též slovník všeslovanský
• celý život žil v chudobě, protože neměl stálé zaměstnání
• ucházel se o místo vysokoškolského profesora, ale nikdy na toto místo nedosáhl; např. roku 1835 se ucházel o učitelskou stolici českého jazyka na pražské univerzitě, ale protože se o ni současně ucházel i jeho přítel F.L.Čelakovský, Franta ustoupil
• byl členem pražského spolku Repeal, připravoval s politiky červnový Slovanský sjezd v Praze a účastnil se i na jeho jednáních
• po politických událostech roku 1849 se soustředil hlavně na vydání všeslovanského slovníku, kde chtěl sjednotit všechny slovanské jazyky jedním písmem a pravopisem, ale jeho první sešit, vydaný v roce 1852 skončil nezdarem
• roku 1848 se ujímá redaktorství českého pedagogického časopisu Posla z Budče
• v tomtéž roce byl vyzván zemskou vládou k sepsání nové české mluvnice
• v letech 1848 až 1850 učil český jazyk na pražském gymnáziu
• r.1852 se znovu neúspěšně pokouší o habilitaci na filosofické fakultě
• v posledních letech usilovně pracuje na všeslovanském slovníku
• umírá 22. prosince 1857, byl pohřben 24. prosince na pražském olšanském hřbitově

Pozn.: Byl zamilován do Beáty Rajské, ale ta dala přednost F.L.Čelakovskému.