Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Josef Kožíšek byl český básník a prozaik, autor básní a povídek pro děti, který se narodil 6. července 1861 v Lužanech u Přeštic a zemřel 6. července 1933 v Úvalech u Prahy. Pocházel z početné rolnické rodiny, po maturitě na reálném gymnáziu v Plzni a dodatečné na učitelském stavu v Příbrami se věnoval vyučování na venkovských školách (Mečín, Třeboradice, Klecany, Zápy u Brandýsa nad Labem). Aktivně pracoval v osvětových a pedagogických organizacích, od roku 1920 vedl literární oddělení Státního nakladatelství.

Kožíškův literární zájem se obracel především k nejmladším čtenářům. Jako pedagog usiloval o reformu metodiky školské výuky, pro tyto potřeby sestavil slabikář pro první třídy Poupata (1913), byl spoluautorem školních čítanek Ráno (1919) a Studánka (1924). Začínajícím čtenářům jsou také určeny básničky a drobné prózy s náměty z přírody, domova, dětských her. Jeho verše jsou snadno zapamatovatelné, mají pravidelný rytmus a výrazný rým, často formu říkadel, rozpočítávadel, popěvků. Pro svou hudebnost byly i zhudebňovány a knihy ilustrovány řadou malířů. Na Kožíškových verších, navazujících na J.V.Sládka, se učilo číst několik generací malých školáků. Vydal více než deset knih básní, často i s krátkými prózami (Doma i na sluníčku - 1890, Jiskry a plamínky - 1893, Pohádka lesa - 1923, Svátek v lese - 1925 aj.), pro starší děti byly určeny Pozdravy domů a z domova (1898).