Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Básník, publicista a politik, výrazná osobnost revolučních událostí roku 1848. Frič prožil bouřlivý život. Narodil se v Praze jako syn národně uvědomělého advokáta a liberálního politika. Vystudoval gymnázium, v roce 1846 bez vědomí rodičů odjel přes Hamburk do Londýna a po čase do Paříže, kde se seznámil s polskými emigranty. Po návratu do Prahy ho ze studia práv vytrhly revoluční události roku 1848, jichž se vášnivě a dobrodružně účastnil politicky, literárně i se zbraní na pražských barikádách. Vedle K.Sabiny a E.Arnolda byl tehdy devatenáctiletý Frič vedoucím představitelem radikálně demokratického programu. Po porážce revoluce uprchl před zatčením do Vídně a do Záhřebu a krátce se účastnil na Slovensku bojů proti Maďarům. Pro zranění se vrátil do Prahy a hned se podílel na přípravách povstání. Byl zatčen a odsouzen na 18 let do žaláře. Po amnestii roku 1854 se vrhl znovu do literární a organizační práce.
Rychle připravil almanach Lada-Nióla (1855), jenž byl sice umělecky nezralým, ale prvním a výrazně polemickým projevem nové literární generace a její umělecké orientace. Objevil se v něm například V.Č.Bendl, Anna Sázavská, pozdější Fričova manželka, přispěla i Božena Němcová. Frič tu kromě vlastních básní a próz otiskl i svůj překlad Heinových veršů.

Frič byl brzy opět zatčen (1858), internován v tehdejším Sedmihradsku, a jakmile mu bylo dovoleno opustit rakouské hranice, odjel do ciziny. Působil jako novinář, psal verše a prózu, vydával různé časopisy a využíval každé příležitosti k politickým jednáním. Žil v Londýně, v Paříži, v Berlíně (za prusko-rakouské války tam jednal o českou samostatnost), v Pešti, v Záhřebu, v Petrohradě, v Římě a jinde. Odloučen od rodiny stále udržoval spojení s domovem a občas se potají vracel, než mu bylo roku 1879 povoleno zůstat v Praze. Zemřel 14. října 1890.

DÍLO:

Jeho literární tvorba i rozsáhlá činnost veřejná vyrůstaly z radikálně demokratických ideálů a z romantické touhy po činu ve jménu vlasti a svobody. Jeho dílo se vztahovalo těsně k jeho životu a jeho politické činnosti.

Básnické sbírky:
Výbor básní (1861) vydané v Ženevě, např. lyrický zápisník Rozpravy duše
Písně z bašty - dokončené roku 1862, za autorova života nevydané
Paměti (1884-87) - čtyřdílná sbírka vracející se k jeho životu