Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

ŽIVOTOPIS č.1

• český básník a prozaik, nejvýznamnější představitel českého romantismu
• zakladatel moderní české poezie
• bydlel v domě u Bílého orla
• když mu bylo 16, otevřel si jeho otec krupařský krámek
• měl mladšího sourozence Michala, který byl postižený (měl srostlé 4 prsty)
• byl to podivín, samotář, drsný člověk
• byl středně vysoké postavy, měl podlouhlý obličej, tmavé oči, vysoké čelo, černé až tmavě hnědé vlasy, jizvu pod pravým okem
• obvykle nosil: dlouhý šedivý plášť s červenou podšívkou, červenou čepici, jezdecké boty
• na lehko nosil: modrý frak, světle šedivé kalhoty, šátek kolem krku
• studoval gymnázium, vynikal v matematice, krásně kreslil, hudebně nadán: kytara, ovládal perfektně němčinu
• po gymnáziu studoval 2letý kurz filozofie, navštěvoval přednášky Jungmanna
• hodně cestoval › nejčastěji pěšky (až do Itálie), nejraději na hory (Krkonoše) a rád také do oblastí Doks a Bezdězu
• měl sadomasochistické sklony
• psal si deník, který měl některé pasáže zašifrované (vlastní abeceda) › převládají zde erotické pasáže
• působil v Kajetánském divadle, kde poznal Lori Šomkovou (hodná, naivní, jednoduchá dívka)

VZTAH LORI A MÁCHY:

• Lori Máchu obdivovala
• Mácha na Lori žárlil › někdy ji dokonce mlátil
• narodil se jim syn Ludvík, který ale brzy umírá
• Lori se provdala do ciziny
• Lori je pohřbena na Vinohradském hřbitově (nápis na hrobě: Máchova Lori)

ZÁVĚR ŽIVOTA:

• Mácha spatřil z domova velký požár, utíkal k němu a začal ho hasit, při hašení měl obrovskou žízeň › pil splaškovou vodu
• nakazil se ze splaškové vody (hasil s ní požár)
• v úmrtním listě má sice napsáno, že umřel na zápal plic, ale ve skutečnosti to byla asi cholera nebo salmonelóza
• byl pochován v Litoměřicích v den plánované svatby s Lori
• pohřbu se zúčastnil pouze jeho bratr a ani hrobník netušil, že pochovává později slavného básníka
• ostatky byly převezeny do Prahy na Slavín
• v roce 1939 nový pohřeb Máchy, který byl spojen s demonstrací

DÍLO:

povídka "Křivoklad"
básně "Romance; Svatý Ivan; Čech; Hrobka králů a knížat českých; Budoucí vlasť; Kralovič; Ohlas písní národních; Těžkomyslnost"
deník "Deník na cestě do Itálie"
próza "Cikáni (vydáno posmrtně); Pouť krkonošská"
lyrickoepická skladba "Máj"

ŽIVOTOPIS č.2 - Gabu, Gasink.a[zavinac]seznam.cz

Karel Hynek Mácha se narodil 16. listopadu 1810 na Malé Straně v Oujezdské ulici. Jeho maminka pocházela z rodiny hudebníků a tatínek, mlynářský pomocník, přišel do Prahy z venkova. Krátce po jeho narození se rodina, díky neutěšené finanční situaci, přestěhovala blízko čtvrti na Františku. Tam Mácha žil do svých 16 let. Potom však jeho tatínek zanechal práce v mlýnech a zařídil si v jednopatrovém domku U Rádlů na Dobytčím trhu krupařský krámek. Rodina žila v tmavém bytě za krámkem.

Mladá generace, do níž patřil i Mácha, byla na straně polských vzbouřenců a po jejich prohře jim na útěku přes Prahu poskytovali úkryt a potraviny. Zde se Mácha poprvé setkal s revolučními myšlenkami a s lidmi, kteří se za ně nebáli bojovat. Toto ovzduší uspíšilo dozrávání mladé generace. V té době se zatím české národní hnutí teprve rodilo. Dobrovského generace položila základy, ale druhá generace obrozenců z nich vyvozovala praktické závěry. Naplnili literaturu ideály svobody i kritikou společnosti. Mácha studoval filozofii a práva. Byl vášnivým čtenářem a velmi rád cestoval (došel pěšky až do Itálie). Rád navštěvoval česká představení ve Stavovském divadle, byl ochotníkem Kajetánského divadla. Při zkouškách na ochotnická představení se seznámil s Lori Šimkovou, do níž se vášnivě zamiloval. Mácha viděl, že Lori nesplňuje ideál, jaký si o ženě vytvořil ve svých představách, a proto, když přišla do jiného stavu, se mu do sňatku moc nechtělo. Odjíždí na roční praxi a dokončení semestru do Litoměřic. Po narození jeho syna Ludvíka slíbí Lori, že si ji vezme. Svatba je určena na 6. listopadu 1836. Z Litoměřic posílá Mácha Lori mnoho panovačných dopisů, ve kterých jí zakazuje vycházet z domu a pozvat na svatbu někoho ze své rodiny, vyhrožuje jí, že si ji nevezme. Mácha pomáhal při hašení požáru, velmi se nachladil a dostal zápal plic. Zavolali doktora, ale Máchovi již nebylo pomoci. Umřel ve věku 26 let, aniž by spatřil svého syna. Ironií je, že zemřel v den, který měl být jeho dnem svatebním.

Patří k největším českým básníkům. Měl mnoho kritiků (J.K.Tyl), kteří ho obviňovali z nedostatečného národního cítění a z kopírování Byronovy poezie. Za svůj poměrně krátký život vytvořil mnoho děl. Psal poezii, prózu i drama. Větší část jeho díla vyšla posmrtně - román Cikáni (1835 - rozpor snu a skutečnosti), zlomky románu Kat (jen první část, povídka Křivoklad), próza Obrazy ze života mého (Večer na Bezdězu a Marinka - 1834). Jeho vrcholnou básnickou skladbou je Máj.

ŽIVOTOPIS č.3 - flower-go, flower-go[zavinac]seznam.cz

Karel Hynek Mácha byl velice výstředním člověkem. Tvrdí se o něm, že si nechával šít na míru dlouhé kabáty podle aktuální nálady. Nosíval prý též široký, nápadný klobouk. Je považován za zakladatele romantismu u nás, a skutečně - byl romantikem podle všech měřítek. Ve společnosti proto nebýval přijímán právě nadšeně, zejména pro své excentrické chování a oblékání. Přestože - jak vyjadřuje v úvodu k Máji, jeho nejznámějšímu dílu - je vlastencem, zejména J.K.Tyl mu vyčítá, že netvoří dost vlastenecky. Mácha si ovšem nenechal od nikoho moc radit.
Jako romantik miloval přírodu a procházky v ní. Rád navštěvoval zříceniny hradů, zejména Bezdězu a vůbec okolí Máchova jezera, kde často celé dny proseděl ve snění a psaní tajných deníků. Byl také nadaný malíř a pořizoval si nejen črty ze svých cest. Nevíme úplně přesně, jak Mácha vypadal, ale je dochován jeho autoportrét - zda si je na něm podobný, to se můžeme jen dohadovat.

Uskutečnil nemálo cest - velice rád chodil pěšky, ostatně nebyl nijak bohatý, takže mu nic jiného mnohdy nezbývalo. Mezi jeho nejdelší cestu patří pouť do Itálie.

Když se konečně rozhodl poněkud usadit, přece jen mu jeho zjev byl poněkud na obtíž. Vypráví se o něm tato příhoda: "Jednou byla v kasárnách v Litomyšli očekávána inspekce. Všichni vojáci proto čekali, až zahlédnou postavu inspektora, aby mohli nastoupit. V tu dobu měl Mácha ušit šedivý dlouhý kabát vojenského střihu. Vydal se za nějakou pochůzkou kolem kasáren. Jakmile vojáci spatřili vzpřímeně jdoucího muže ve vojenském kabátě, otevřeli vrata kasáren a nastoupili v plné zbrani. Když si Mácha uvědomil, že to všechno asi způsobil on sám, velice se zalekl a utekl."

Jeho osud, jak je známo, nebyl ale zrovna šťastný. Po mnoha odmítnutích a nenaplněných láskách našel konečně tu pravou. Štěstí mu ale nepřálo - jako většina romantiků zemřel mlád. Nezahynul však v souboji nebo ve válce. Týden před plánovanou svatbou, kdy už byly jistě přípravy v plném proudu, vypukl nedaleko požár. Jako příslušník dobrovolných hasičů se vydal na pomoc. Jistě vyčerpán namáhavým hašením, ještě k tomu ve vedru, se napil vody ze studny. Jak tomu v tehdejší době místy bylo, voda byla znečištěná, Mácha se nakazil a velice brzy podlehl. Jeho pohřeb se ironií osudu konal v den jeho plánované svatby...

ŽIVOTOPIS č.4 - Maky, marky.snajdrova[zavinac]seznam.cz

Karel Hynek Mácha, narozený 16. listopadu 1810 v Praze na Újezdě, se stal bezpochyby jedním z nejvýznamnějších českých básníků vůbec. Zároveň je ale pokládán za představitele českého romantismu.

Jeho otec Antonín Mácha byl povoláním mlynářský pracovník, zatímco matka Anna Maria pocházela z muzikantské rodiny. Náš básník prožil své dětství ve svatopetrské čtvrti v Benediktinské ulici. Zde chodil do farní školy sv. Petra. Potom se ale jejich rodina přestěhovala na Dobytčí trh, což je nyní Karlovo náměstí. Tam si pronajmuli byt, který působil dost depresivně. Sám Mácha si svůj pokoj pojmenoval chmurnou komnatou.

Tehdy studoval gymnázium, kde zvládal výborně němčinu. Ale raději než studia měl knihy a začal skládat své první básně, které byly v němčině. Roku 1832 pak začal studovat právní fakultu.

V Kajetánském divadle, kde také hrál, se v roce 1833 seznámil se Márinkou Štechovou. Později však zjistil, že to není jeho pravá láska a rozešli se. Jeho další, už doživotní láskou se stala Eleonora Šomková, jíž tehdy bylo sedmnáct let. Život s Máchou ovšem neměla vůbec lehký. Projevoval se jako tyran a žárlivec. Rád podnikal pěší túry, a tehdy se Lori nesměla hnout z domu.

Koncem roku 1836 Mácha dopisoval své nejslavnější dílo - Máj, které potom vyšlo 23. dubna 1836, a Lori čekala dítě. Svatbu naplánoval na 8. listopadu a mezitím se 1. října narodil syn Ludvík.

Mácha se ale stal svědkem požáru, při kterém pomáhal hasit - stejné vody se zároveň i napil, což se mu později vymstilo. Trpěl potom těžkými průjmy a jeho stav se neustále zhoršoval. 6. listopadu 1836 Karel Hynek Mácha umírá. Svatby s Lori už se nedožil, jelikož místo toho byl v tento den pohřben...