Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Lewis Carroll byl britským spisovatelem viktoriánského období, fotografem a matematikem. Je autorem známých knih pro děti: Alenka v říši divů (Alice's Adventures in Wonderland), Alenka za zrcadlem / Za zrcadlem a co tam Alenka našla (Through the Looking-Glass, and What Alice Found There) a Lovení Snárka (The Hunting of the Snark). Se svojí schopností hrát si se slovy, logikou a fantazií dokázal upoutat široké spektrum čtenářů. Jeho díla, označovaná jako nonsensová literatura, jsou dodnes populární a ovlivnila nejen dětskou literaturu, ale i několik spisovatelů, surrealistů či vědců.

Původ

Carroll pocházel ze severoanglické rodiny. Jeho praděd, který se stejně jako děd i otec jmenoval Charles, to dotáhl až na biskupa. Děd zemřel roku 1803 jako kapitán britského vojska v nasazení, když ještě oba jeho synové byli malí. Starší z nich, v roce 1800 narozený Charles Dogson (otec Lewise Carrolla), se odvrátil od rodinné tradice a nastoupil na školu ve Westminsteru a poté na univerzitu v Oxfordu. Byl vynikající v matematice a klasických jazycích. Stal se dokonce docentem matematiky a dosáhl posvěcení. To by mohl být začátek jeho stoupající kariéry, ale pro dosažení vyššího úřadu by musel žít v celibátu. V roce 1827 se však oženil se svou sestřenicí Frances Jane Lutwidgeovou, načež se stáhl do ústraní a dělal venkovského faráře.

Dětství a mládí

Lewis Carroll se narodil 27. ledna 1832 v Daresbury v hrabství Cheshire jako Charles Lutwidge Dodgson. Byl nejstarším synem a v pořadí třetím potomkem jeho rodičů. Po něm se jim narodilo ještě dalších osm dětí a všichni (7 děvčat a 4 chlapci) se dožili dospělosti, což bylo v té době velice nezvyklé. Když měl Charles 11 let, dostal jeho otec místo faráře v Croft-on-Tees v severním Yorkshiru a celá rodina se přestěhovala na prostornou faru, která se na dalších 25 let stala jejich domovem.
Dodgson senior mezitím udělal jistou kariéru: Publikoval některá kázání, překládal a zapletl se, někdy vlivně, do intenzivních náboženských hádek. Patřil k anglickému vyššímu duchovenstvu, obdivoval Johna Henryho Newmana i Oxfordské hnutí a pokoušel se zprostředkovat tyto názory i svým dětem.
Charles junior nechodil první roky do školy, nýbrž byl do svých jedenácti vyučován doma. Dodržoval čtení knih ze seznamu, a důkazem jeho vynikajícího intelektu je, že v sedmi letech přečetl například Pilgrimův pokrok (The Pilgrim's Progress) od Johna Bunyana. Jeho vztah k otci je popisován jako střízlivý a věcný, zatímco matka se o něj - jako o dlouho jediného svého syna - láskyplně a přednostně starala.
Charles vymyslel jako jedenáctiletý "hru na železnici", inspirován novým, revolucionářským vynálezem železnice. Hra probíhala podle přesně daných a dodržovaných pravidel, která sepsal se sarkastickým humorem a která nechávala projevit se pozdějšího Lewise Carrolla. Kromě toho vypracoval divadelní představení pro loutkové divadlo.

Ve dvanácti letech ho poslali na malou privátní školu v nedalekém Richmondu, kde byl nápadný svým matematickým nadáním. V této době napsal latinské básně, k nimž připojil anglické vysvětlivky. Ředitel školy, James Tate, otci potvrdil mimořádnou míru génia, a dal mu radu, aby synovi o jeho talentu neříkal. Měl jej postupně a pomalu sám objevovat. To mohla být ale příčina jeho koktání, nízkého sebevědomí a krize identity.
O rok později přestoupil Charles na jinou školu do Rugby, jednu z nejznámějších soukromých škol Anglie, kde ale nebyl o moc šťastnější.

V době, kdy chodil Charles do školy, začal se zajímat intenzivně o literaturu. Své literární pokusy zveřejňoval ve školním magazínu Rectory Umbrella. V prosinci 1849 odešel ze školy, aby se roku 1850 zapsal na univerzitu v Oxfordu.

Mladý dospělý Charles Dodgson měřil asi 180 cm, byl štíhlý, měl vlnité hnědé vlasy a modré oči. V 17 letech prodělal závažnou infekci s dávivým kašlem, což u něho mělo za následek nedoslýchavost na pravé ucho. Jedinou opravdovou překážkou mu však bylo již zmíněné koktání, které mu přitěžovalo už v dětství a které ho trápilo celý život.

Studium v Oxfordu

Dodgson navštěvoval od května 1850 univerzitu v Oxfordu, kde studoval předměty jako matematika, teologie a klasická literatura. Byl teprve dva dny v Oxfordu a už byl volán zpátky domů - jeho matka zemřela ve věku 47 let na encefalitidu.
Po návratu na Oxford mu šlo učení lehce, v následujícím roce uzavřel základní studium s nejlepší známkou. Přítel jeho otce mu navrhl stipendium, jež mu umožnilo studovat dál.
V roce 1855 se stal tutorem (univerzitním lektorem) matematiky, čímž si zajistil dobrý příjem, ale práce ho vesměs nudila. Mnoho jeho žáků bylo hloupých, starších než on, bohatších než on a především se o nic nezajímali. Nechtěli se od něj nic učit a on nechtěl nic učit je.

Carroll spisovatelem

Během vyjížďky na loďce po řece Temži 4. července 1862 (kde byli společně Carroll se svým přítelem Robinsonem Duckworthem a třemi sestrami Lorinou, Alicí a Edithou Liddellovými) si vyprávěli příběhy a jeden z nich inspiroval Carrolla k napsání celosvětově známé dětské knihy Alenka v říši divů.

V únoru roku 1863 dokončil Carroll rukopis Alenky v říši divů; jednalo se o 90 stran v úzkostně malém sešitku. Trvalo pak ještě téměř dva roky, než mohl být se svou prací spokojený.
Přátelství mezi rodinou Liddellů a Carrollem se rozpadlo roku 1863. O příčině se vedou pouze spekulace, protože odpovídající deníky z této doby jsou ztracené a dopisy od Carrolla pro Alici zničila její matka.
Jak je známo, kvůli svému koktání se Carroll představoval jako "Do-Do-Dodgson". Je možné, že se ztotožňoval s vymřelým ptákem Dodo, který se vyskytuje i v knize.

Od června do září 1867 cestoval po Rusku a začal pracovat na rukopisu Alenky za zrcadlem, pokračování Alenky v říši divů. Roku 1868 zemřel Carrollův otec, rodina se musela vystěhovat z fary. Carroll se stal hlavou rodiny a hledal pro své neprovdané sestry nové ubytování. Po mnoha snaženích našel dům v Guildfordu v hrabství Surrey. Smrt otce ho uvrhla na několik let do depresí.
Roku 1876 bylo zveřejněno třetí velké dílo Carrolla: Lovení Snárka, fantastická nonsensová balada.
Vedle učitelské činnosti vypracoval Carroll různá matematická pojednání a knihy o algebře, trigonometrii, dvě knihy o Euklidovi nebo dvousvazkovou knihu Curiosa Matematica, jejíž druhá část je věnována zábavné matematice.

Dílko Alenka v říši divů je kulturní ikona. Na jedné straně se jedná o klasiku dětské literatury, na té druhé jej lze asociovat s přírodními vědami, především matematikou, astronomií, fyzikou a informatikou, anebo i s erotikou.
Vedle vypracování nonsensové satiry se věnoval Carroll novému médiu avantgardy: fotografii. Pro Carrollův výzkum je velice zajímavá skutečnost, že fotografoval hlavně dívky do deseti, maximálně dvanácti let, buď oblečené, nebo i nahé.

Někteří kritici označili Carrollovy nereálné příběhy o Alence za halucinace. Představa, že bral autor drogy, ho velice proslavila především v šedesátých letech 19. století. Nikdy to ovšem nebylo dokázáno. V Carrollově době byly přístupné pouze prostředky na tlumení bolesti jako laudanum.

Chybějící deníky

Čtyři svazky a přibližně sedm stránek chybí z Carrollových třinácti deníků. Ztráta svazků je nevysvětlená. Mnoho expertů tvrdí, že byly odstraněny členy rodiny, aby ochránili své jméno.

Konec života

Lewis Carroll zemřel 14. ledna 1898 v anglickém Guildfordu v hrabství Surrey.