Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Marguerite Durasová [margerit dyrasová], vlastním jménem Marguerite Germaine Marie Donnadieu (nové jméno podle vesnice ve Francii, kde vlastnil její otec pozemek), se narodila 4. dubna 1914 ve Francouzské Indočíně, kde byl její otec profesorem matematiky a matka učitelkou. Otec jí zemřel, když jí byly pouhé 4 roky, a tak její matka musela sama vychovávala své tři děti. Kromě krátkého pobytu ve Francii v raném dětství neopustila Saigon až do svým osmnácti let. Po příchodu do Francie studovala práva a politologii v Sorbonně, a poté pracovala na ministerstvu kolonií. Za druhé světové války se zapojila do protinacistického odboje a roku 1945 se stala členkou komunistické strany, z níž však v polovině padesátých let vystoupila.
Významnou inspirací pro Durasovou je její dětství a mládí prožité ve francouzské kolonii na asijském kontinentu, ať už je zde přítomno "fyzicky" nebo jen jako specifická atmosféra, která na autorku hluboce zapůsobila. Postava její matky, stavějící vytrvale a neúspěšně hráze proti oceánu, aby ochránila nehodnotné pozemky na pobřeží, dominuje v autobiografickém románu Hráz proti Pacifiku. Románem o románu je Námořník z Gibraltaru, jehož vypravěč se po rozchodu se snoubenkou potká s jednou zajímavou a bohatou ženou a chystá se napsat o jejích osudech román: Anna prožila nezapomenutelnou lásku s "námořníkem z Gibraltaru" a plaví se na své jachtě Středozemním mořem proto, že tuto lásku neustále hledá. Jistý nedostatek objektivity, spojená s vytržením postav z téměř všech jejich vazeb, představovaných rodinou, zaměstnáním, prostředím, z něhož vzešly, začíná sbližovat toto období spisovatelčiny tvorby s "novým románem" (Nathalie Sarrautová, Michel Butor, Robert Pinget, ...). Mezi díla směřující podobným směrem patří zejména Koníci v Tarquinii; Parčík na náměstí; Odpoledne pana Andesmase; Vytržení Lil V. Steinové; Zničit, řekla. Nejúspěšnějším románem z novátorského období Marguerite Durasové je Moderato Cantabile.
Mezi další autorčina díla patří například: Nestoudní; Klidný život; Láska; A.S.D. (Abahn Sabana David). Do francouzských kolonií na začátku 20. století nás zavede další autobiografický román Milenec, za nějž dostala Goncourtovu cenu. Líčí v něm bezvýchodný milostý vztah mezi chudou bílou dívkou a bohatým Číňanem. Tento motiv se objevil už v Hrázi proti Pacifiku.
Durasová zůstává ve svých románech věrná určitým tématům a postupům, které už ve svém posledním tvůrčím období nějakým zásadním způsobem neměnila (Bolest, Modré oči černé vlasy, Emily L.). Z próz, které Durasová vydala v osmdesátých letech, jistě stojí za zmínku vedle románu Nemoc smrt především zpola reportážní cyklus O. (Outside), v němž se vrací do válečného a těsně poválečného období. Z dramatické tvorby to bude Parčík na náměstí, La M., S. Andlerová, Celé dny po stromech, Vody a lesy či drama Yes, jehož tématem je život na americkém kontinentě po atomové válce. Vzhledem k charakteru zralých próz Marguerite Durasové, v nichž je realita zachycena v podobě střídajících se obrazů, nepřekvapuje, že se autorka postupně stále více vyjadřovala také prostřednictvím filmu. První film, na jehož vzniku se podílela, byl snímek Hirošima, má láska.

Čtenářský deník

-

Milenec, Milenec (2)